Okem fotografa

Ohlédnutí za rokem 2012

30. prosince 2012 v 18:30 | Prinzeschen

  • V roce 2012 jsem nafotila celkem 102 různých kolekcí - vznikly tisíce fotek.
  • Tyto kolekce vznikly ve spolupráci s 50 lidmi.
  • Nejvyšší počet nafocených kolekcí s jednou osobou je 18.
  • Vyfotila jsem celkem 11 dětí, 5 kluků a 27 slečen. Měla jsem možnost vyfotit 5 párů.
  • Kromě focení lidí samotných jsem fotila i jejichmazlíčky - vzniklo celkem 7 kolekcí, z toho 5 s pejsky, 1 s potkánkem a 1 s papouškem.


  • Fotilo se na nejrůznějších místech v severních Čechách - Litvínov, Most, Meziboří, Klíny, Osek, Svahová, Chomutov a Bílina.
  • Mimo to jsem ale měla možnost fotit velké kolekce i v jiných koutech naší republiky - například v Praze a Brně.
  • Několik focení proběhlo i za hranicemi naší republiky - v překrásné Bratislavě.


  • V průběhu roku jsem obohatila svou výbavu o odraznou desku 5 v 1, stativ a pevný Canon 50mm, abych mohla případným zájemcům o focení nabízet stále větší kvalitu. Ke konci roku jsem si zakoupila pevný Tamron 90mm, který určitě budu chtít pořádně provětrat příští rok :)
  • Velké DÍKY patří všem těm, kteří mi při focení pomáhali a asistovali - ať už se jedná o odvoz, půjčení věcí nebo osvětlovaní. Bez Vaší pomoci by to nikdy nešlo tak hladce!


  • Na konci roku jsem uspořádala akci "Kalendáře 2013" - vytvořila jsem celkem 10 různých designů a obdržela objednávku na 16 kalendářů.
Moje FCB stránka (AH Photography) bylo založena v únoru 2012 a k dnešnímu dni získala pěkných 166 fanoušků
.
Ukázka kalendářů


Fotografování sbližuje...

17. prosince 2012 v 19:47 | Prinzeschen
Už před nějakou dobou jsem přemýšlela nad tím, co je vlastně ona věc, která mě tolik fascinuje na fotografování a kvůli které u mě tenhle koníček přerostl téměř v posedlost (ne, opravdu nepřeháním - pár dnů nedržím foťák a už jsem nervózní a přetékám nápady).

Je to kvůli těm penězům, které si člověk může vydělat?

Nebo se jedná jen o ten pocit, že se člověk realizuje a může se svobodně vyjádřit, i když mu to slovy zrovna moc nejde?

Je to způsob relaxu nebo naopak dřina, u které získáváte pocit, že něco děláte?

Došla jsem k tomu, že to není ani jedno z toho - aspoň u mě ne. Ano, je příjemné, když vám v ruce šustí penízky a to ke všemu za to, co vás opravdu baví. Ano, je to fajn, mít něco, kde můžete vyjádřit sami sebe a svoje nejniternější emoce. A naposledy - ano, je to skvělý způsob relaxu a zároveň něco, co vám dodává pocit, že nejste úplně zbyteční a že děláte lidem kolem sebe třeba i trochu té radosti.

Nejdůležitěšjí ale je jiná věc - a to ta, jak moc vás tenhle koníček sblíží s lidmi. Od té doby, co se focení věnuju intenzivněji, potkala jsem tolik nových lidí, získala pár nových přátel a obnovila několik starých kontaktů, u kterých už jsem ani nevěřila, že to bude možné. Nebýt foťáku nikdy bych nepotkala třeba vám všem notoricky známé blogerky a dobré kamarádky Taychi a Bels...

Vždycky jsem tak nějak měla pocit, že lidi nemám ráda a že v životě nechci dělat práci, kde nějací lidé budou (tedy myslím ty živé...ehm...) Od chvíle, kdy jsem s nimi však začala více spolupracovat na focení, došlo k velkému zlepšení...

Takže když nad tím přemýšlím kolem a kolem - tohle je asi ten největší přínos, jaký mi fotografování do života vneslo...

Upravovat nebo ne?

10. prosince 2012 v 19:14 | Prinzeschen
Poslední dobou to vypadá, že tato otázka převzala ve fotografickém světě roli okřídlené hamletovské fráze být či nebýt. Aspoň jednou si ji určitě položil každý člověk, který se nějak věnuje fotografování a odpovědi se různí od jednoho k druhému. Setkala jsem se v podstatě se dvěma základními proudy názorů - s prvním, který je pro upravování a s druhým, který je zásadně proti a říká, že fotka by měla být především dílem okamžiku a že dobrý fotograf upravovat nepotřebuje. Tato druhá skupina se zároveň hlásí k jednoduchosti, ve které je podle nich krása. Který z těchto názorů je správný, to nevím a myslím, že to neví ani nikdo jiný.V tomto článku vám chci podat svůj pohled na věc a kouknout se na daný problém možná z jiného pohledu, než jak jste se na něj dosud dívali vy.

Plány

9. prosince 2012 v 20:55 | Prinzeschen
Pojmenovat tento článek sny by bylo nemístné - pokud bych totiž měla sáhnout do šuplíku "příslušenství a výbava" mých snů, musela bych být milionářkou. A tou bohužel nejsem. Přesto mám pár vychytávek, po kterých moje srdce neodkladně touží, které prostě musím mít a které jsou naštěstí lépe dostupné, takže si je časem třeba opravdu pořídím a budou mi dělat radost.

1) Macro objektiv Tamron AF SP 90mm f/2,8 Di Macro 1:1 pro Canon
Tenhle fešák už brzo mou výbavu zdobit bude - vzhledem k mnoha úspěšným focením jsem si na něj polovinu vydělala a polovina mi bude dodána od blízkých jako vánoční a narozeninový dárek. Fotit pořádné macro byl vždycky můj sen - už od prvních krůčků s kompaktem mě to lákalo. Také jedny z prvních fotek, které jsem obdivovala a kterým jsem se chtěla přiblížit byly macro fotky kapek, květin a hmyzu. Metoda obráceného objektivu je sice šikovná a levná, ale taky nepraktická, celkem únavná a nejistá - nikdy nevíte, kolik snímků se povede a po delším focení se roztřesete tak, že se většinou už nepovede žádný. Navíc vyrazit s touto metodou do terénu, z toho kouká jedině průšvih...A tak se těším, až si budu lebedit s tímhle fešákem někde v trávě a chytat pilný hmyz v kapkách rosy...
2) Externí blesk
Vím, že nějaký potřebuji - jednak na focení portrétů v exteriéru, ale i interiéru a jednak na fotografické pokusy, které se bez dobrého světla prostě neobejdou. Ale zatím neví, jaký přesně bych chtěla - upřímně se v tomto odvětví příliš neorientuji. Vím jen, že chci blesk, který se dá odpálit i mimo tělo fotoaparátu a že by jeho cena neměla přesáhnout 4000Kč.

3) Objektiv rybí oko
I když je teď takových fotek všude plno, stejně po tomhle kousku moje srdce touží až nezdravě moc. Dokážu si s ním představit skvělé fotky jednak architektury a jednak lidí na ulici, možná i nějaký ten still life by s touhle hračkou šel. Rybí oko je každopádně jeden z těch vzdálenějších plánů, jelikož jeho nabídka na trhu je celkem nízká a cena je naopak docela vysoká.

4) Dálkové ovládání
Nezbytná věc na originální autoportréty nebo na focení se stativem, když se vám nesmí ani trochu roztřást foťák. Obzvláště ty autoportréty mě dost lákají, takže to je hlavní důvod, proč si tuhle maličkost chci pořídit.


5) Širokoúhlý objektiv
Asi ten nejlepší na klasické fotky architektury a všeobecně krajiny. Tohle téma mě sice zatím nijak nepohltilo, ale možná to je právě tím nesprávným objektivem, se kterým mám neuspokojivé výsledky. :P
6) Filtry
Jak jsem zjistila při čtení časopisu Digitální foto, filtry jsou docela důležitou součástí fotovýbavy. Ráda bych si pořídila aspoň neutrální a bílý filtr, možná bych pak k tomu přidala i přechodový nebo nějaký barevný - taková malá věcička vám vychytá spoustu much na fotkách a můžete víc experimentovat.
7) Fotopozadí
Sice si nejsem úplně jistá, kam bych ho pověsila nebo spíš tak celkově, kde bych ho používala, ale jsem si jistá, že bych to využila - takové pěkné černé fotografické plátno. :D Na to aby se mnou cestovalo je sice trošku velké, ale třeba by se mi podařilo sehnat nějakou místnost ("falešný ateliér"), kde bych jeho služeb využila. Nevím, ještě uvidím - prozatím ho však v seznamu mám.
8) Baterie
Poslední položka v mém seznamu je čistě praktická - jedná se o druhou baterii. Párkrát už se mi stalo, že jsem na poslední chvíli musela nabíjet, protože jsem zapomněla baterii nabít nebo se znenadání vybila. Mít nějakou pojistku je tedy vždy lepší.



Možná jsem na něco zapomněla, každopádně mám pocit, že je to vše - kdyby se náhodou něco objevilo v mé výbavě, určitě to uvidíte v postranním menu :) A kdyby se objevilo něco nového, po čem prahnu - dám vám vědět! :)

Kalendáře 2013

2. října 2012 v 15:29 | Prinzeschen

Rozhodla jsem se, že pro rok 2013 vyrobím nějaké kalendáře ze svých fotografií... Takže kdybyste měli někdo zájem, neváhejte mě kontaktovat, budu velmi potěšená :)


Jak by měl kalendář vypadat?
· nástěnný (na přání stolní)
· formát A4
· barevný i černobílý
· úvodní list + 12 listů s fotkou na každý měsíc
· originální design
· barva na přání
· široký výběr témat

Děsivé focení

3. září 2012 v 20:28 | Prinzeschen
Fotografování někdy může být velmi zajímavé - a někdy i pěkně nebezpečné. Před pár dny se mi stala jedna příhoda, bez které bych klidně mohla žít a která mě ve snech bude strašit ještě hodně dlouho.
*
Jak všichni víte, bydlím v Litvínově v severních Čechách. Město je to celkem velké, ale rozhodně nepatří k těm největším v naši republice. Proslulé však je, tak jako většina jiných měst na severu, velkým výskytem věčně opálených spoluobčanů. Obzvláště potom městská část Janov, která je jimi vyloženě prolezlá a které se většina lidí snaží vyhnout, jak může. Vedle Janova je další městská část Hamr. Ta je poměrně klidnější, ovšem chápejte - je na hranici s Janovem, takže dochází k fyzikálnímu jevu zvanému difuze. A tak se věčně opálení spoluobčané pohybují i tam.
V Hamru bydlí i jedna z mých kamarádek, se kterou jsem právě v pátek šla fotit. Původně jsme byly domluvené, že zajedeme na pole a budeme fotit s balíky slámy, kvůli dešti z toho ale sešlo a my se rozhodly vybrat místo, které je blízko a dá se z něj rychle přemístit domů. Zvolily jsme uličky Hamru a ještě s jednou další slečnou jsme se vydaly na focení. Objevily jsme krásné garáže u rodinných domků - tedy ony ty garáže nebyly krásné, ale na styl fotek, který jsem chtěla fotit, vytvořily ideální pozadí. Fotila jsem a fotila - nemohla jsem se prostě nabažit a měla jsem asi milion dalších nápadů. Jenže přesně ve chvíli nejintenzivnějšího focení se ze silnice přiřítilo polorozpadlé auto, jeho jedinými cestujícími byli dva věčně opálení mužského pohlaví. Z okénka na nás tři holky nevybíravě zírali, ovšem to nás nijak nepřekvapilo. Koneckonců já už jsem dost zvyklá na to, že jakmile něco fotíte na ulici, vzbuzujete neuvěřitelné množství pozornosti - a jsem s tím vyrovnaná. Naši milí kecalové objeli garáže, u kterých jsme stály a druhou stranou přijeli zpátky k nám. Zastavili a jeden z nich nám z okénka řekl "sluší vám to holky". Už při tom mě zamrazilo - s foťákem na krku se člověk necítí zrovna nejlíp, když přitahuje pozornost podobných individuí, kteří by mu ho mohli celkem jednoduše ukrást. Navíc ten pocit bezbrannosti, když jste někde jen tři holky a otravují vás chlapi s autem, kteří ještě ke všemu mají volná místa... Fuj - ještě teď mi přejede mráz po zádech, když si na to vzpomenu. Kvákla jsem něco ve smyslu, že děkujeme a dál si jich nevšímala. Auto odjelo, my si částečně oddechly a pokračovaly ve focení. Jenže to nejhorší mělo teprve přijít - uběhly totiž dvě minuty a najednou se auto vracelo zpět! Projelo kolem nás...a vřítilo se do tam, kde byla slepá ulička. Bylo nám jasné, že tohle už není sranda - můj žaludek se houpal jako loďka na moři. Vážně mi v tu chvíli nebylo nejlíp. Měla jsem dost velký strach. A tak padlo rozhodnutí okamžitě zmizet, než se naši pronásledovatelé otočí ve slepé uličce. Naštěstí kousek od místa, kde jsme byly, je pěší stezka, kam auta nemohou. Naházely jsme všechno halabala do tašek a rychle utíkaly. Musím říct, že nic podobného jsem nezažila a že mi z toho nebylo moc dobře. Modlila jsem se, aby ti dba nevystoupili z auta a nevydali se nás hledat - těžko bychom se ubránily... Naštěstí se to nestalo.
Na stezce jsme se tedy usídlily na další focení a vyfotily dvě kolekce fotek. A pak následoval další úprk - bylo to vážně únavné. Tentokrát se k nám blížila celá banda pubescentních věčně opálených spoluobčanů a nevypadala zrovna přátelsky. Rozhodly jsme se je tedy neprovokovat a raději zase zmizet. Takže další bušení srdce a houpání žaludku. Nic dalšího už jsme venku nefotily - raději jsme se přesunuly do tepla domova.
*
Toto focení mi ukázalo, že focení není vždy jen zábava - ale že občas přitahuje moc pozornosti u nesprávných lidí. Zároveň jsem pochopila, proč některé slečny dávají přednost focení s fotografem a ne s fotografkou - určitě v tom hraje roli určitý pocit bezpečí, který máte. V blízkosti muže si totiž každý rozmyslí, co dělá a říká.
S holkama jsme se shodly, že na příští focení razíme jedině s nějakým mužským za zády nebo se vzteklou smečkou psů...

Představení

25. července 2012 v 9:59 | Prinzeschen
Stálí a možná i občasní návštěvníci mého blogu si jistě všimli, že zde přibyla nová rubrika pojmenovaná "Okem fotografa". Zřídila jsem ji proto, abych se s vámi mohla podělit o své fotografické zkušenosti a postřehy, kterých jsem za ta léta focení už pár nasbírala. Ne, nehodlám vám radit, jak se to má dělat správně a jak to máte dělat zrovna vy. Na tohle nejsem správný typ a upřímně mě to ani nebaví. Prostě se chci jen podělit o to, jak to vidím já...
A čím začneme? No nejdříve bych se vám asi měla představit ve fotografickém světle, ať víte s kým máte tu čest...

*

Od začátků až do současnosti
Fotím zhruba 6 let, začala jsem tedy ve čtrnácti. K fotografování mě tenkrát přivedla touha vytvořit si podobné obrázky, jaké kolovaly po internetu a byly nedílnou součástí blogů a které jsem tajně obdivovala. Vzala jsem tedy do ruky foťák, doma vyhrabala pár věcí, které se mi zdály dobré k tomuto účelu a dala se do focení... Někam tam se datují mé úplně první nejisté fotografické krůčky.
Časem mě samozřejmě focení věcí přestalo bavit a získala jsem širší rozhled toho, co se dá fotit - vydávala jsem se do přírody, fotila květiny, zvířata i krajinky, nebe a občas i město. Foťák se stal mojí nedílnou součástí a v malé brašně přes rameno se mnou putoval prakticky všude a s kýmkoli. Postupně jsem ho také začínala pořádně ovládat, naučila jsem se dobře ostřit a v mých fotkách se objevovalo stále méně rozmazaných fotek.
A tak jsem si poprvé troufla i na portréty a fotky lidí všeobecně - nápady jsem tenkrát neměla nijak brilantní, většinou jsem šla jen s kamarádkou do města něco cvaknout. Ale v té době mi to bohatě stačilo a dělalo mi to radost.
Jak šel čas, prohlížela jsem si stále více fotek, udělala si pár profilů na fotografických stránkách a začala zjišťovat, že už mi můj malý kompakt nestačí. Začala jsem snít o zrcadlovce - a o pár let později se mi ten sen splnil, když jsem ji v 18 letech dostala.

Dneska už ji mám dva roky a musím říct, že od té doby jsem prošla velkými změnami. Začala jsem focení brát mnohem víc vážně, zaměřila jsem se spíše na kvalitu nežli na kvantitu, získala jsem nové zkušenosti a nový pohled na věc, několikrát jsem změnila své hlavní fotografické zaměření (až jsem nakonec skončila někde mezi fotografováním lidí a tím ostatním) a získala si docela slušnou základnu fanoušků i focených. Dneska už jsem párkrát fotila i na zakázku, lidé se sami ozývají a já začínám být se svou prací spokojená. Seznámila jsem se v pár dalšími fotografy a momentálně se realizuju hlavně doma, v září potom v Brně, kde pořádáme s ostatními blogery a s Taychi akci Podzimní fotografování.

Vybavení
Většina mých fotek je focena kompaktem Panasonic DMC-LZ3, jehož hrdou majitelkou jsem byla po celé čtyři roky.
Momentálně však fotím se zrcadlovkou Canon EOS 500D. Proč právě Canon? Ani nevím. Prostě se mi tenkrát zalíbil, byla to láska na první pohled. O Nikonu jsem ani nepřemýšlela. K tělu mám samozřejmě setový objektiv EF 18-55mm. Kromě něj mám i teleobjektiv, taktéž od Canonu - EF 75-300mm a padesátku EF 50mm f/1.8 II.
Mezi moje další vybavení patří odrazné desky 5 v 1, stativ, polarizační filtr, sluneční clona a dvě brašny.

Co fotím?
Jak jsem se již zmiňovala, momentálně se soustředím především na fotografování lidí. Portréty, glamour, fashion, alternativní styly, děti, rodinky, skupinové fotky...Klidně bych si vyzkoušela i akty.
Kromě toho mě ale baví i street photography, macro, fotografování přírody, zvířat, architektury. Zkouším i food photography. Takže jsem taková holka pro všechno :)

Edit
Fotím do formátu JPG a fotky poté edituju v Adobe Photoshop CS5.

Kdybyste měli nějaké dotazy nebo něco, o čem byste si chtěli přečíst - napište do komentářů nebo na mail!


Podzimní fotografování

19. července 2012 v 13:18 | Prinzeschen
První článek v této rubrice je vlastně pozvánkou na naši fotografickou akci, kterou jsme se rozhodly rozjet s Taychi - a vy všichni fotografové i modelové z blogu.cz jste na ni samozřejmě srdečně zváni!!!

...aneb jak si fotografové z blog.cz taky uspořádají sraz.

Jste z Brna nebo okolí? Rádi fotíte a rádi byste našli spřízněné duše? Máme tu pro vás návrh na akci s názvem "Podzimní fotografování". O co se jedná?
"Podzimní fotografování" je souhrnný název pro většinu akcí, které bychom si my, jako fotografové z blogu, mohli uspořádat. Srazy, workshopy, společná focení či jen diskuze nad ožehavými problémy a zajímavými tématy z fotografického světa.
Co akce může přinést? Poznání nových lidí, získání nových zkušeností, uskutečnění netradičních nápadů...

Kdy? Podzim - konkrétní datumy by se teprve domluvily podle zájmu
Kde? Brno
Kromě fotografů jsou samozřejmě vítáni i zájemci o fotografie, kteří by byli ochotni nám zapózovat.

Kdyby akce měla úspěch, mohli bychom pokračovat i v dalších obdobích.

Odkaz na Facebookovou stránku akce: ZDE
 
 

Reklama