Kontra

Soutěž o nejdebilnější komentář aneb Kde se to v těch lidech sakra bere?

14. září 2009 v 19:00 | Prinzeschen
Pokud nechcete být naštvaní, doporučuji vám nedívat se na server Novinky a především - nikdy si nepročítejte komentáře, které tam někdo nechá! Nebo skončíte jako já...
Jelikož jsem člověk zvědavý a společenský, vždy si ráda přečtu, co je kde nového, co se děje ve světě, co zase kdo provedl, kdo s kým chodí a kdo se s kým rozchází. Jsem prostě typický sběrač informací. I dnes jsem si chtěla dopřát svou pravidelnou dávku zpráv a první titulek, který mě zaujal, bylo cosi o tom, že v Africe se vyskytuje nový druh nemoci - snad podobný ebole, snad nějaký nový druh - ale každopádně velmi nebezpečný zdraví a lidem všeobecně. Článek jsem si přečetla, nemocných politovala a snažila se nějak vymyslet, co udělat, abych se cítila líp. Abych měla pocit, že jaksi pomáhám světu a řekněme to tak - "potřebným lidem". Z čistého bláznovství jsem rozklikla komentáře pod článkem a...nestačila se divit! Přišlo mi to, že lidi spolu soutěží o to, kdo napíše pitomější a krutější komentář. Našlo se pár výjimek - lidí, kteří ještě dokážou rozumně uvažovat a snad v nich zbyl ještě kousek lidskosti. Ale většinou převažovaly barbarské názory jako to, že lidé v Africe si za to snad můžou sami, že by měli změnit životní styl, že bychom měli část Afriky izolovat od ostatního světa, ať se tam s tím nějak poperou a podobně.

Tak já vám tedy něco povím - zatímco vy si sedíte na svém stokilovém zadečku v teplém křesle ve svém obýváčku, který má plastová okýnka, aby vás náhodou neofoukl větříček; zatímco v kuchyni si vaříte párečky a smažíte řízečky, které nezapomenete zapít pivíčkem; zatímco si napouštíte plnou vanu vody a sem tam zapomenete zhasnout - realita v Africe je poněkud jiná. Myslíte si snad, vy chytří komentátoři, že kdokoliv z těch - jak vy říkáte - "křováků" by si s vámi ihned nevyměnil místo? Že by nechtěl změnit svůj životní styl? Že by si taky nechtěl dát sprchu a třeba jen chleba s máslem? Sakra lidi proberte se! Oni si svůj život nevybrali, nemůžou za to, jak žijí ani za to, že Afrika je nejchudší kontinent a jeho obyvatelstvo živoří! Jak jim ještě můžete přát to, aby umírali na nemoci? Aby trpěli neuvěřitelnými bolestmi? Aby matkám umíraly děti a dětem matky? Tohle je podle vás správné? Když si civilizovaný Evropan bez kousku soucitu mne ruce ve svém vyhřátém domečku a tvrdí, jak nám chudí Afričané uvolní místo? To není správné a abych byla upřímná - jste mnohem horší než oni! Měla jsem naštěstí tu možnost se s pár Afričany seznámit a jsou tisíckrát lepší než někteří "civilizovaní" lidé. Jsou to hodné, chytré lidské bytosti s neuvěřitelnou schopností vcítit se do ostatních. Nemají předsudky, dokáží se úžasně bavit a logicky uvažovat. Jsou citliví, milí a láskyplní. Což se o většině z nás říct nedá! I přes svou barvu pleti, i přes svůj původ, i přes místo, kde žijí - jsou to pořád stejní lidé jako my! To, že nemají ty samé možnosti jako my, neznamená, že by měli umírat místo nás. Že bychom jim to měli přát. Že bychom nad tím měli mávnout rukou - kdepak! To, že víme, jaká je situace, by nás naopak mělo nakopnout k tomu pomáhat...Něco dělat. Rozhodně ne se samolibým rasismem hovořit o smrti několika lidí, jako kdybychom jen zamázli nepříjemný hmyz...

Demokracie jako slabost?

15. července 2009 v 10:14 | Prinzeschen
Ráno zapnu počítač, chci si přečíst zprávy na Seznamu (uznávám, někdy jsou trochu přibarvené) a náhle mi do oka padne článek začínající slovy "čeští extrémisté". Protože jsem si nedávno říkala, že holé hlavy daly nějak dlouho pokoj, klikla jsem na to a četla.
ČLÁNEK
A povím vám, že už dlouho jsem neměla po ránu takhle špatnou náladu. V našem státě to jde doopravdy z kopce, demokracie je využívána jako slabost. Copak je normální, aby si banda tupých holých hlav takhle vyskakovala? Aby se lidé museli bát? Je to normální, že matka odborníka dostane krysu? A co když to příště bude vaše matka? Nebo moje? Zdá se mi, že naším milým extrémistům nějak narostla křídla. Za chvíli budou vyhrožovat každému, kdo s nimi nesouhlasí a posílat na něj to svoje "komando". Já bych jim dala takové komando, až by se jim zatočila ta jejich dutá hlava...
Věřím tomu, že se najde několik jedinců, kteří se mnou nebudou souhlasit, snad se pokusí se hádat a vymluvit mi můj názor. Ovšem já vám něco povím. Vím, o čem mluvím. On totiž ten televizní obrázek o bandě milých hodných kluků, kteří se vydali na pomoc Janovu, není tak úplně pravdivý. Tenkrát jim možná šlo jen o nepřizpůsobivé občany, ale kdo to bude příště? Sama jsem zažila, jak se oni chovají. Vyskakují si na všechny - i na tu svou "bílou" rasu, jak říkají. Neumí se naprosto chovat. Pokud s nimi nesouhlasíte, ihned jste jejich nepřítel. Konfrontaci s jiným názorem nepřežijí, protože oni mají jen několik málo argumentů a těmi bohužel nemůžou odpovídat na všechno. Silní jsou jen ve skupině. Nevěříte? Ve své vlastní škole jsem byla svědkem toho, že jedinec neřekl naprosto nic. Jakmile měl za sebou svoje gorily, najednou byl silný v kramflecích a myslím, že tenkrát jsem to byla já, kdo měl za svou všetečnou otázku počkat za dveřmi, až mi milý neonacista přijde rozbít pusu. Díkybohu, se to nestalo (za dveřmi jsem počkala, jen on mi tu hubu nakonec nerozbil). Mimochodem na té samé školní akci jsem měla poprvé (a doufám, že naposledy) možnost vidět "pravidla nejmenované mládeže". Povím vám, že větší snůšku blbostí jsem v 21.století nezažila. Oni touží po úplné rodině, po práci na poli, ženám by nejradši oblékli zástěry a postavili je k plotně. Z toho mi zůstává rozum stát...
A další taková věc, kterou nechápu, je benevolentnost našeho státu. V něčem ty holé lebky možná mají pravdu - systém jde tak trošku do háje. Protože kdyby ne, nikdy by se nestalo, že by tady takhle mohli křičet ty své hitlerovské názory...

Smrt jako móda

16. června 2009 v 19:17 | Prinzeschen
Upřímně jsem si myslela, že tenhle trend je už dávno za námi. Měla jsem za to, že pominul se střelenou emo módou ( aby bylo jasno, nesoudím vyznavače, sám styl mi přijde mimo). Jenže opak je pravdou. Stále častěji čtu články na internetu o sebevraždách mladých lidí, mnohdy ještě dětí. Pokaždé, když se dostanu ke konci článku, zavrtím hlavou a přes záda mi přejede mráz. Snažím se přijít na důvod, co vede ty nebožáky k tomu, aby si sáhli na život. Na nic nepřijdu. A víte proč? Ne, že by snad svět byl tak krásný, že by v něm chtěl každý žít a dalo by se v něm žít spokojeně. Ale proto, že mám pocit, že tyhle děti ještě vůbec nemají o pravém životě potuchu. Ostatně jaké jsou důvody jejich smrti? Špatné výsledky ve škole, rozchod s přítelem, chtíč být in nebo neoblíbenost v kolektivu. A to jsou podle vás důvody k tomu odejít ze světa? Nemyslím si a nepovažuju je za důležité. Proč? Odpověď je jednoduchá. Škola jednou skončí - a můžete žít spokojený život i s pětkou z matematiky. Přítel nebo přátelkyně jistě nebyli jediní lidé chodící na tomto světě a kdo ví - třeba to nebyli ti praví. O tom také je život, hledat ty pravé. Neoblíbenost v kolektivu? Maličkost. Prkotina. Hloupost.
Jsou lidé, kteří ztratili své blízké, rodiče, kterým zemřely malé děti, sirotci, hladovějící, chudáci, vážně nemocní lidé, postižení, lidé přeživší války a různé hrůzy. Myslíte si, že třináctiletá holka na to může být hůře než oni? Že ví, co to je život a má právo si na něj sáhnout? Já se domnívám, že ne.
To samé je sebepoškozování. O čem to vlastně celé je - někdo má psychický problém, řízne se a uleví se mu. Jak jednoduché, že? Nač se přemáhat a stávat se morálně silnějším člověkem. Uznávám, že některé tento stav postihne proto, že jsou nemocní. Trpí depresemi nebo jinou vážnou psychickou poruchou. Ty dokážu omluvit. Ale co ti naprosto zdraví, kteří asi tak úplně zdraví nejsou, když jsou schopni toto udělat? Abych jen tak naprázdno neplkala - uvedu příklad. Znala jsem jednu dívku - žila v úplné rodině, měla sourozence a vše, na co si ukázala -ať už to byl notebook, pes, nový pokoj. A ona se přesto řezala - do rukou a nohou si ryla obrazce a podobně. Krom toho se na veřejných diskuzích na jedné nejmenované( a velice "inteligentní") stránce, zastávala těch samých třináctiletých pipinek, které mají všechno a přesto se řežou. Ony se navzájem chápou, každá z nich s tím má zkušenost a vůbec to nepovažují za špatné! Naopak, ony si tím přece pomáhají od tohohle zlého světa. Nesnáším takovéhle chudinky. Proč - když tedy nemají na práci nic jiného, než se utápět v depresích a nadávat na nespravedlnost - nezvednou své ctěné zadky a nejdou někam pomoci? Víte, kolik řek čeká na vyčistění? Kolik prázdných lahví se válí na ulici? Ať jdou změnit svět! Místo toho sedí doma na židli a vzájemně se utvrzují v tom, že řezání je správné. A místo toho, aby soudily samy sebe, soudí nás, kteří nechápeme jejich svět a snad se opovažujeme ho soudit. Takže vlastně my, kteří se neřežeme a jsme psychicky v pořádku, jsme špatní!!
Když si to tak všechno čtu, došla mi jedna věc a ta mě docela děsí:Dnes je definice blázna opravdu složitá...

Proti domácímu násilí

7. dubna 2009 v 18:52 | Prinzeschen
Ráda bych vás upozornila na jednu zajímavou věc, která se podle mě tak trochu týká nás všech. Jde o domácí násilí. Asi nemusím nikomu vysvětlovat, co to je, že se děje za zdmi bytů a domů, že existují dvě formy - fyzické a psychické - a že nejčastějšími oběťmi jsou ženy.
Proti domácímu násilí se v poslední době rozjíždí spousta kampaní, snaží se informovat veřejnost ale i poskytnout pomoc. Z organizací bych určitě jmenovala AVON, mám pocit, že i WHO rozjíždělo jakousi kampaň, které se zúčastnili i různé stars.
Dnes jsem ale narazila na video - reklamu - , kterou natočila Keira Knightley, jakožto tvrdá bojovnice proti násilí. Video na mě udělalo dojem. Je pojmuté opravdu zajímavě a musím říct, že především na konci mě zamrazilo v zádech.
Není čas, aby někdo zvolal: "Klapka"?!
 
 

Reklama