Neštěstí nechodí po horách...

27. července 2013 v 17:56 | Alča |  Říše upírů a víl
...ale po lidech.

Za poslední rok jsem si více než kdy jindy uvědomila, jak moc pravdy je obsaženo v těchto pár slovech. Je to už neuvěřitelných 15 dnů, co si se mnou zase osud nepěkně pohrál a tentokrát nějak nejsem schopná se přes to přenést. V uších mi pořád zní hrozivé spojení epileptický záchvat a zezadu dotírá ještě hrozivější slůvko epilepsie. Pořád mám před očima obrázek jeho pokřiveného obličeje a hroutícího se těla. Je to jako ze špatného filmu. Něco, co se nám přece nikdy stát nemohlo. A pak se to stalo. V pátek po sedmé večer to jen tak přišlo. Na nic se nás to neptalo a bylo to tu. Navždy napsané do knih našich životů černé na bílém. Bolí to. Pořád se mi rozbuší srdce a zděšeně vykřiknu, když se zatváří jakkoli jinak než obvykle. Pořád mám tendenci psát mu každých 5 minut, jestli je v pořádku a v noci kontrolovat jestli dýchá. Zlomilo mě to. Možná i vc než loni... Nikdy jsem si tak moc nepřipouštěla, jak moc je život křehký a jak snadno se může obrátit o 180°. Nikdy jsem tolik nepřemýšlela nad tím, jak snadné je ztratit někoho, koho milujete... Teď jsem lapená do sítě úzkosti, strachu a obav. Můžeme jen očekávat, co se bude dít dál. Bude to už dobré? Ale co když se to zopakuje? Jak moc špatné to potom může být? Jak moc to změní jeho život, můj život - životy nás všech? Zvládneme to?

Někdy si říkám, že by bylo lepší nikoho nemilovat, nic nemít - být úplně sám, nenáviděn a opuštěn v pustině. Čím víc toho totiž máte, čím víc lidí milujete - tím víc můžete navždy ztratit...


Návrh mého budoucího tetování...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jessamine-rose jessamine-rose | E-mail | Web | 28. července 2013 v 11:34 | Reagovat

život je ozaj krehký a mrzí ma to, že nepríjemná choroba sa tak prejavila... verím, že keď sa nasadia lieky a bude sa dodržiavať liečba, tak sa to upraví a bude lepšie.
A súhlasím s tvojou poslednou vetou: "Čím víc toho totiž máte, čím víc lidí milujete - tím víc můžete navždy ztratit..."

2 Alča Alča | Web | 28. července 2013 v 18:33 | Reagovat

[1]: Choroba jako taková potvrzení nebyla, takže zatím nebyly nasazeny ani léky... Jen takový režim. A já doufám, že to nebude ani třeba - že už se to nikdy nezopakuje a byla to prostě jen špatná kombinace více faktorů...

3 Taychi Taychi | E-mail | Web | 30. července 2013 v 15:52 | Reagovat

Ale pokud by člověk nic neměl, nemiloval, k čemu by pak byl?

4 Alča Alča | Web | 31. července 2013 v 22:17 | Reagovat

[3]: Nevím, třeba by nebyl vůbec k ničemu. Ale aspoň by nikdy nezažil tu bolest, kdy se nemůžeš ani nadechnout, protože se tak neuvěřitelně bojíš, že už nikdy neuvidíš to, co miluješ nejvíc na světě...

5 Taychi Taychi | E-mail | Web | 31. července 2013 v 23:28 | Reagovat

[4]: Můj názor je, že pocit prázdnoty, nevyužití je ještě více ubíjející než bolest...

6 ondra ondra | E-mail | 22. května 2015 v 14:13 | Reagovat

prosim muze mi nekdo napsat co tam je napsane cele nejde to precist totiz dekuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama