14. den meme - Nejranější vzpomínka

28. ledna 2013 v 12:32 | Prinzeschen |  Řetězení
Už dlouho jsem nepřidala žádný příspěvek do 30.denního řetězáku, se kterým jsem jen tak mimochodem začala už v srpnu...Ehm ehm... Osobně si myslím, že to je proto, že jsem si se čtrnáctým tématem nevěděla moc rady...

Ono totiž najít svou nejranější vzpomínku není vůbec jednoduché. Ne snad že bych si nic nepamatovala - to ne, spíš naopak. Mám pocit, že si pamatuju až přespříliš. A nedokážu rozlišit, které vzpomínky jsou opravdu mé a které jsou už převzaté například z fotek, vyprávění rodičů, prarodičů a tak podobně. Mám také problém s tím věci chronologicky zařadit za sebe a nakonec z nich vybrat tu událost, která se opravdu stala nejdříve... Než se s tím mordovat ještě další měsíce, rozhodla jsem se nakonec udělat takový krátký seznam těch nejdůležitějších a nejkrásnějších vzpomínek z útlého děství - věřím, že někde tam bude ukrytá i ta úplně první...

  • Vzpomínám si, jak jsme s dědou jídávali chleba se šunkou u mě v pokojíčku.
  • S babičkou jsme si stavěly kostky a nahrávaly si přitom naše rozhovory na kazetu v magneťáku. Na kazetě jsem měla nahranou i pohádku o pejskovi a kočičce, kterou jsem si pouštěla před spaním, když byla mamka v práci.
  • Když mamka chodila do práce, tak se mi po ní vždycky stýskalo. Stávala jsem u balkónu a dívala se na všechna ta světýlka chemičky, kde mamka pracuje.
  • Hrávala jsem si na obchod, poštu, kuchyň a školu.
  • U červené trafiky pod Májem jsem chodila pozorovat domnělé obydlí skřítků (vršek od kanálu).
  • Občas jsem nemohla usnout a byly to opravdu dlouhé a protivné večery, kdy se u mě vystřídala snad celá unavená rodina, než jsem se konečně uráčila usnout.
  • Nejradši jsem měla plyšáky, obzvláště ty psí.
  • Když jsem se vztekala, chodila jsem se vždycky zchladit do kuchyně na lino, které chladilo. Sdílela jsem tam prostor s naším pejskem Majdou.
  • Dvakrát se mi podařilo zavřít mamku na balkóně (jednou v zimě).
  • Ráda jsem seděla na kolenou a nechala si dělat "takhle jedou páni, takhle jedou dámy..."
  • Měla jsem svou speciální pohádku o Alence, která si nechtěla uklízet a tak nemohla jet na kolotoči na bílém koni.
  • S dědou jsme tajně chodily na houpačky a na autíčka, když do města přijely kolotoče. S mamkou jsme zas chodily na labutě.
...a spousta dalších neméně pěkných a důležitých vzpomínek. Kdybych je měla vypsat všechny, byli bychom tu ještě hodně dlouho a tak si dovolím v tom nejlepším skončit... a odejít se věnovat fotkám. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kate Kate | Web | 8. února 2013 v 17:54 | Reagovat

To je všechno moc hezký :) ještěže vzpomínky existují ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama