Druhý týden za mnou

30. září 2012 v 19:31 | Prinzeschen |  Ze života studentského
První týden vlastně ještě ani neskončil - a už tu byla jedna z těch velkých změn. Minulou neděli (těsně potom, co jsem napsala článek) se mi přistěhovala spolubydlící. Jaká je? Na můj vkus až příliš tichá. Moc nekomunikuje, spíš jen poslouchá, co k ní občas prohodím a pak ze sebe vysouká jedno slovo nebo jednu větu jako odpověď. Nepaří - i když to prozatím nemůžu soudit, protože minulý týden tu neměla žádné spolužáky a tak zřejmě ani kamarády. Správně měla začínat až zítra, dorazila dřív, aby si zařídila, co je třeba a trochu si prohlídla kolej. Je hodně ohleduplná - notebook si otočí vždy tak, aby mi nesvítil do obličeje a chová se tiše, když jdu spát. Na věci mi nesahá - má svoje. Když se ještě trochu rozpovídá a nezvlčí ve chvíli, kdy bude mít s kým, myslím si, že to bude probíhat v pohodě a že to spolu ten rok zvládneme.

Mimochodem - jako reakce na komentář u předchozího článku - já spolubydlícím hlavy nervu. Svou první spolubydlu jsem milovala a bylo mi s ní fajn. Ovšem s tou druhou jsem byla jediná nebohá nešťastnice já. Takže jestli mám od té doby trochu obavy, je to pochopitelné. ;)

Školní týden byl krátký - naštěstí. Sice jsem se stihla dost naštvat, protože na našem ústavu je neuvěřitelnej bordel a lidi si mění názvy předmětů a kredity, jak chtějí...ale naštěstí to tak hrozné nebylo. A protože jsem ve škole a potažmo i v Brně trávila jen 3 a půl dne, byla jsem ten nejšťastnější člověk na světě. Ve čtvrtek ve dvě po přednášce na téma Antická mytologie jsem to zabalila a odporoučela se domů. Cesta byla snad nekonečná, domů jsem přijela vyšťavená jako pomeranč z reklamy na Happy Day. Kromě toho mě příšerně bolí záda - jednak ze všech těch špatných židlí na přednáškách a jednak z židle, co mám na koleji. Je prostě příšerná.

Ale stálo to za to. Ten jeden den doma navíc byl k nezaplacení. Stihla jsem toho mnohem víc - hlavně pobýt s Panem Božským. Taky jsme se byli podívat na Svatomichaelských slavnostech. Fotila jsem a vydělala si zase nějaké penízky do kasičky. Jediné, čemu jsem vážně moc nedala, je anatomie. Jsem zvědavá, jak zítra dopadne test. (Ještě víc jsem zvědavá, jak dopadne třísemestrální zkouška z anatomie, na kterou nemám sebemenší motivaci se učit - ale o tom jindy).

Dneska si s tím ale hlavu dělat nebudu - něco na mě leze, moc jsem toho nenaspala, po brzkém vstávání a po pěti hodinách ve vlaku jsem úplně mrtvá a těším se, až si s pořádně horkým čajem zalezu do postele a jedinou mojí starostí bude to neusnout u telky...

Tento týden pro mě bude taky krátký - jen 3 dny a 4 noci a zase pojedu domů. Musím to tak udělat kvůli tomu, abych mohla jezdit domů v lepší týden (tedy v ten, kdy nemám až do dvou hodin Antickou mytologii)... Hrozně už se zase těším - a to jsem v Brně teprve pár hodin...

Nedá se nic dělat - doma je doma...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama