7. den meme - Mé znamení horoskopu a jak na mě sedí

10. září 2012 v 9:53 | Prinzeschen |  Řetězení
Narodila jsem se 12. ledna ve znamení Kozoroha, který patří pod živel Země.
Co o lidech narozených právě v tomto znamení tvrdí horoskopy?
  • silná stránka: trpělivost
  • slabá stránka: uzavřenost
  • charakter: melancholický
  • realističtí
  • praktičtí a zdrženliví, vytrvalí a vážní
  • silně vyvinutý smysl pro povinnost
  • lidé práce a vůle
  • příliš vážní, puntičkářští, uzavření, těžkopádní
  • těžce navazují kontakty, udržují si odstup
  • potřeba neustále postupovat kupředu, jak duševně tak společensky
  • spolehliví
  • konzervativní
  • mnoho ideálů, cílů a velkou naději na jejich dosažení
  • organizační talent
  • pokud něco nejde podle plánu, znervózní
  • ve vztazích věrní
  • často se ve vztazích řídí rozumem , neprojevují hluboké city
  • podporují své potomky
Žena ve znamení Kozoroha by potom měla být taková:
  • ve společnosti chladná a zdrženlivá
  • založena materialisticky a prakticky, vztahy navazuje zejména z vypočítavosti
  • umí se bavit, ale nepřehání to
  • pokud nahodíte téma, o které se zajímá, rázem se nadšeně rozpovídá
  • zdvořilá, ale přímá
  • v lásce je opatrná a zdrženlivá, nepotrpí si na vztahy na jednu noc, ocení zejména charakter svého partnera

Nahoře jste si mohli přečíst celou haldu vlastností a životních postojů, které jsou Kozorožcům dány do vínku. Teď se ale vrhneme na tu opravdu nejzajímavější věc - jak na mě výše popsané projevy sedí.

Musím říct, že některé jsou tak přesné, že to vypadá, jako by někdo popisoval přímo mě. Jiné jsou ale skutečnosti vzdálené na hony - nebo aspoň doteď byly. Třeba se ještě někdy v budoucnosti projeví, ale já upřímně doufám že ne, protože ono vlastně není o co stát...

  • Trpělivost v krátkodobém smyslu za svou silnou stránku rozhodně nepovažuju - naopak. Jsem vyložený nervák, který nerad čeká a kterého stání ve frontách a sezení v čekárnách vyloženě ubíjí. Na druhou stranu trpělivost v dlouhodobějším smyslu mi je blízká - dokážu na věcech trpělivě pracovat a čekat na svůj úspěch.
  • Uzavřenost je opravdu můj problém. Nedokážu se před lidmi, které znám málo úplně uvolnit a otevřít, což je samozřejmě problém, obzvláště pokud se pohybujete v prostředí, kde neustále nějaké lidi potkáváte a musíte se s nimi sžít (nař. kolej). Poslední dobou mi ale s tímto problémem dost pomáhá fotografování - přece jen při focení zakázek se člověk potkává nejen s lidmi, které zná a musí s nimi nějak komunikovat, působit příjemně. Je ovšem fakt že těmto lidem člověk neodhaluje až tak moc ze svého nitra.
  • Melancholický charakter na mě (bohužel) také sedí. S těmi mými neustálými smutky a náchylnosti propadat nostalgii, s mým pesimistickým pohledem na svět a obvyklým očekáváním toho nejhoršího - je to prostě pravda.
  • Realistka tedy opravdu jsem. Myslím, že jsem to dost dobře dala najevo i ve svém článku o náboženství.
  • O praktičnosti bych možná trochu pochybovala, já se spíše vznáším ve svých vlastních světech, než abych někde tloukla police a vařila obědy. Zdrženlivá ovšem jsem, dávám si hodně pozor a věci nejprve prověřuju. Vážná jsem asi také - nebo mi to aspoň už bylo párkrát řečeno. Osobně mám ale pocit, že to ke mně patří. O vytrvalosti v běhu tu hovořit radši nebudu, protože byste všichni padli smíchy. Ovšem co se týče vytrvalosti v jiných věcech - tak tam to sedět asi bude. Pár věcí už se mi do konce dotáhnout podařilo, na jiných vytrvale pracuju nebo o nich aspoň vytrvale sním.
  • Můj smysl pro povinnost je chvílemi až děsivý - začíná to "úkoly" do školy, učením a končí třeba pocitem, že musím dodat fotky co nejrychleji, protože je to má povinnost. Některým lidem se zdá, že snad ani neumím odpočívat a že neexistuje okamžik, kdy bych vypnula a prostě jen tak vegetila, aniž bych nepřemýšlela nad tím, co musím udělat. Někdy tomu tak opravdu je - ale někdy (jako třeba tyto prázdniny) se od všech povinností oprostím a namísto učení anatomie se věnuji něčemu naprosto jinému. Je ovšem fakt, že toto jednání je spíše výjimkou.
  • Lidé práce a vůle - to by sedělo. Něco dělat mě baví mnohem víc, než se jen tak válet a poflakovat. A i když to prostě nejde, zatnu pevně zuby a uplatním vůli, kterou si (aspoň myslím) mám silnou dostatečně.
  • Co se týče negativních vlastností jako je právě až přílišná vážnost, těžkopádnost, uzavřenost a puntičkářtství, tak si myslím, že každou z nich alespoň zčásti oplývám. Hlavně ten perfekcionismus je pro mě často velkou překážkou. Podobně si na tom stojím i s dalším negativním bodem - udržováním si odstupu a těžkým navazováním kontaktů. Obvykle mi to nějakou dobu trvá, než se někomu otevřu; s cizími lidmi pak nějaké hlubší kontakty nemám ani potřebu navazovat. Je ovšem pravda, že vztahy, které jsem někdy s někým založila, jsou dlouhotrvající a extrémně pevné.
  • Potřebu postupovat dopředu mám - ostatně proto jsem na vysoké škole, chci dobrou práci a snažím se na sobě makat ve všech oblastech, které pro mě něco znamenají.
  • Řekla bych, že spolehlivost je jedna z těch věcí, která mě vystihuje nejvíce. Když něco slíbí, vždy se to snažím dodržet. Nerada ruším naplánované akce. Když mám něco udělat, je velká jistota, že se tak opravdu stane. Třeba moji rodiče se na mě vždy mohli spolehnout, že neudělám nějakou pitomost - i v tomto ohledu jsem více než spolehlivá.
  • Konzervativnost - na jednu stranu ano, na jednu ne. Nemám moc ráda změny - například stěhování do Brna, změna spolubydlících (letos už třetí), změna lidí kolem mě... Tomuhle moc neholdoju. Mám kolem sebe ráda staré, dobré a osvědčené. K životu tak úplně nepotřebuju nové. Na druhou stranu pokud se konzervativnost vztáhne na takové věci jako je sexuální orientace, hudba, oblečení, názory - tady konzervativní rozhodně nejsem. Naopak, jsem otevřená novým nápadům, stylům i různým variantám a nemám s nimi nejmenší problém, respektuju je. Nevadí mi chuť někoho být jiným a zajímavějším než ostatní lidé.
  • Bod, kde se píše o spoustě ideálů a cílů, na mě sedí jako ulitý. V mé hlavě se pořád točí jeden velký kolotoč, na jehož místech sedí mé sny a přání; cíle, kterých bych chtěla dříve či později dosáhnout. Jestli se mi to podaří, to už je ve hvězdách, i když podle horoskopů mám velkou naději. Myslím, že moje dílčí úspěchy ve fotografování jsou takovou první vlaštovkou, že to opravdu možné je.
  • O svém organizačním talentu vím - koneckonců doma i v počítači mám všechno pěkně srovnané, logicky uspořádané a na svém místě. Veřejně se v tomto ohledu moc neprojevuju, nemusím být vždy všude vedoucí a dominantní. Mám ráda svůj klid a s rolí pěšáka si klidně vystačím.
  • Možná tomu tak je i kvůli dalšímu bodu - jakmile se něco nedaří, jsem jako na jehlách. Naplno jsem to pocítila například při balení se z koleje. Věcí bylo tolik a tašek tak málo, že jsem měla pocit, že to tam v životě nemůžu narvat - a tak jsem samozřejmě začala hysterčit tak, jak to kvůli podobné blbosti umím jen já...
  • Věrnost je jedna z věcí, na kterou si hodně potrpím. A myslím, že můj více než pětiletý šťastný vztah o tom vypovídá hodně...
  • S dalším bodem nemůžu souhlasit, ten na mě jako jeden z mála naprosto nesedí. Rozumem se tedy ve vztahu rozhodně neřídím a city projevuji možná i více než je zdrávo. Jsem ostatně celá taková přecitlivělá...
  • O bodu s potomky zatím nemám ani potuchy - protože žádná malá Kozorožčata ještě nejsou ani na světě ani na cestě. Ale podle toho, jak se znám, si dokážu samu sebe představit jako tu matku, která bude své dítě podporovat v každém cíli, který si v životě vytyčí. Na druhou stranu se ale snad vyvaruju tomu, abych byla ta přespříliš iniciativní a náročná matka.
To, co horoskopy píšou o ženě ve znamení Kozoroha, na mě opět zčásti sedí, ale jsou body, se kterými bych zásadně nesouhlasila. Například hned druhý bod o vztazích z vypočítavosti a založených především na rozumu - nic takového jsem v životě nezažila. Upřímně ani moc nechápu lidi, kteří spolu nejprve začnou něco mít a až potom se do sebe zamilují. Přijde mi to, že je to obráceně. Já sama jsem velká romantička a lásce přikládám velkou váhu. Také musím říct, že můj přítel není žádný boháč a že vztahem s ním jsem tedy kromě úžasného člověka ve své blízkosti nezískala téměř nic... A vůbec mi to nevadí, protože peníze ani drahé dary nejsou vše.
*
Myslím, že tento článek byl vyčerpávající (ostatně psala jsem ho přerušovaně několik hodin ve dvou dnech) a že si o mně dobře počtete :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ježurka Ježurka | Web | 13. září 2012 v 16:35 | Reagovat

To ti ale muselo dát práce, tak se kouknout "do sebe", ale já osobně horoskopy ani nečtu, natož abych jim věřila. Myslím, když něco sedne, tak je to vyloženě náhoda. Ale píšeš tady o sobě opravdu zajímavé věci, i v těch článcích před tímto. Takhle bych to asi nedokázala.

2 Taychi Taychi | E-mail | Web | 14. září 2012 v 21:09 | Reagovat

Hele, já jsem asi jako ty :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama