4.den meme - Názor na náboženství

5. září 2012 v 8:44 | Prinzeschen |  Řetězení
Téma, které je pro mnohé z nás dost ožehavé a dostává nás na tenký led. Na druhou stranu dost zajímavá část meme řetězáku, ke které se dá vyjádřit v mnoha směrech.
*
Hned ze začátku bych ráda řekla, že od sebe tlustou čarou odděluji náboženství západnější, monoteistická a náboženství východní, polyteistická. Zatímco z těch prvních mám hrůzu a svým způsobem ve mně vyvolávají neuvěřitelný odpor, k těm druhým cítím úctu a ztotožňuji se s většinou jejich názorů.
Většina východních náboženství (ať už vezmu za příklad buddhismus nebo taoismus) je spíše životní filozofií, než snůškou přikázání a vyhrožování. Jsou to náboženství mírumilovná, která nikdy nešířila svůj vliv ohněm a mečem. Ukazují člověku, jak se dá žít v míru a harmonii, v souladu s přírodou. Nemají jednu jedinou modlu, pro kterou lidé i nesmyslně umírají - Bůh je pro ně ve všem. Třeba i v obyčejném stromu nebo zvířeti. Lidé se pak ke svému okolí i sami k sobě chovají ohleduplně a stejně tak přistupují k přírodě a darům země. Kněží těchto náboženství se nesnaží jen o to, aby získali co nejvíce majetku a peněz, jde jim opravdu o onu posvátnou moudrost či nirvánu, stav naprostého osvobození. Nepotřebují žádné honosné kostely, zlaté rámy obrazů a podobně, aby se dostali blíž Bohu. Kromě toho někteří věří, že Bůh je i v nich samých a že svůj život prožijí dobře, pokud budou sami sebe uznávat a sami v sebe věřit.

Naproti tomu tu máme západnější náboženství - křesťanství, islám a judaismus. Tyto tři systémy víry se mezi sebou už od začátku přou, namísto té lásky k bližnímu nám ukazují jen vzájemnou nenávist, násilí, šíření víry do zemí, které o to vůbec nestály, kázání vody a pití vína, hromadění bohatství na úkor chudých, extremismus a fanatismus, značnou neinteligenci lidí na vedoucích pozicích, pokrytectví, lži, mamon, neúctu, omezenost, nerespektování lidských práv a myslím, že bych vymyslela další velkou spoustu ne zrovna pozitivních věcí, které bych já své děti rozhodně učit nechtěla...

Pokud někdo věří, ať už svého Boha nazývá jakýmkoli jménem, je mi to absolutně jedno. Věřící respektuju a nic proti nim nemám. Tedy do chvíle, než mi začnou něco cpát a přesvědčovat mě, že víra je to jediné, co mě může spasit a že jsem na špatné cestě, že jsem slaboch. (Upřímně si myslím, že slaboši jsou věřící - ale na to může mít každý jiný názor.) V tu chvíli začínám být opravdu hodně naštvaná a zlá - tak jako si zvolili svoji cestu oni, měli by dát právo i jiným najít si to své. Tak jako já se snažím necpat ostatním svůj názor na víru a Boha, byla bych ráda, kdyby to ostatní respektovali a nesnažili se mě přesvědčit o své pravdě. Pak vedle sebe můžeme klidně žít.

Náboženství a já - to jsou dvě věci, které k sobě vůbec nejdou. Jsem tvrdý realista a řekla bych, že i nezlomný ateista. V Boha nevěřím vůbec, jak jste pochopili a s ostatními věcmi, kterým lidé věří, jsem taky dost na vážkách. Jediné, v co vážně věřím, je věda - což je pro mnohé samozřejmě nepochopitelné. Možná stejně tak jako je pro mě něčí neotřesitelná víra v Boha, v jejímž jméně je ochoten i vraždit...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama