Vysmáté léto 2012 I.

23. července 2012 v 10:24 | Prinzeschen |  Komentáře
V sobotu se v Kadani tak jako každý rok uskutečnil rockový festival Vysmáté léto. Po roční přestávce jsem ho opět navštívila a dle svých nejlepších možností si ho užila. Nebylo to úplně jednoduché, protože brzo po začátku začalo zlobit počasí. Slunečné ráno vystřídala dešťová přeháňka, která byla následována přímo nelidským horkem - aby se potom přímo děsivě ochladilo a pršelo s malými přestávkami až do konce dne a samotného festivalu. Déšť s sebou kromě ochlazení přinesl také rozmočení půdy, takže před oběma stagemi se lidé brodili v neuvěřitelné vrstvě bláta přímo sračkoidní konzistence (jestli to tak můžu nazvat). Ani já se tomu samozřejmě nevyhnula a protože jsem narozdíl od některých moudrých nechala holinky neprozřetelně doma, moje kecky to parádně odnesly. Na druhou stranu mě vážně překvapily, protože ačkoli všude bylo mokro, moje nohy byly v suchu - kecky dovnitř nepustily ani kapku vody. To se nedá říct o všem ostatním - nacucaný batoh, košile, mikina... Nebudu si tu ale stěžovat na nepřízeň počasí, nakonec jsem to všechno stejně přežila - a radši vám zhodnotím jednotlivé kapely, které na fesťáku hrály. Upozorňuju, že se jedná jen o můj pohled, takže někomu se může líbit i to, co mě zrovna nenadchlo.

Hot Pants
Kapela, která zahajovala celý festival v 10 ráno. Hrála jen třicet minut a během jejich vystoupení ještě bylo pěkně. Účas nebyla nijak oslnivá, pod pódiem se tlačilo jen pár nadšenců a zbytek osazenstva se válel na dekách nebo se procházel po areálu. Když se na to dívá zpětně, ani se jim nedivím. Předtím jsem tuto skupinu neznala, ale stačilo mi pár písniček, aby mi došlo, že jsem o moc nepřicházela. Styl podobný Rybičkám 48, jen trochu horší zpěv a mnohem mnohem horší texty. Jedna z posledních skladeb měla tak geniální text, že jsem málěm vyletěla z kůže... Přepis textu sem ani nemlžu napsat, protože byste ho museli číst až po desáté...

Kencore Passa
Mně naprosto neznámá kapela, která mě ale mile překvapila. Hrála tvrdší styl, zpívala česky i anglicky, texty byly opravdu o něčem... Účas byla sice menší, ale to podle mě bylo hlavně kvůli tomu, že jméno kapely není tak profláklé a že většina lidí teprve přicházela. Jedno z těch vystoupení, na které ještě bylo pěkné počasí.

Koblížci
Punková kapela složena ze samých mladíků, která se v poslední době těší popularitě - obzvláště u velmi mladých slečen. Dav pod pódiem se trošku rozrostl, ruce vlály ve vzduchu a slečny pištěly, co jim plíce stačily. Mě kapela nijak extra nenadchla - nejspíš jsem už na ně moc stará. Musím ale uznat, že rozhodně zněli líp než Hot Pants. Zpěv byl poslouchatelný a dokonce i některé texty se mi líbily. Možná, že skupina ve mně nezanechala hlubší otisk i proto, že právě při jejím vystoupení začalo pršet a tak jsme v rychlosti museli sbalit naši deku a přesunout se na nějaké bezpečné a suché místo.
A tak jsme si nakonec koupili nudle a schovali se do stanu ČEZu, kterému jsme předtím vyplnili jakýsi dotazník a dárkem za to obdrželi pláštěnku. Abych byla přesná - já obdržela pláštěnku, Pan Božský si vybral bonbony Lipo. V příštích hodinách toho ještě mnohdy velmi litoval. Pro začátek však byla krize zažehnána ve stanu ČEZu, kde jsme se najedli a pak vyrazili na další kapelku.

Zakázaný ovoce
Další kapela, kterou jsem do té doby neznala a která mě mile překvapila. Jejich vystoupení bylo jedno z těch prvních propršených. Naštěstí mě chránila oranžová čezácká pláštěnka a Pan Božský se nakonec taky rozhodl využít komfortu žluté pláštěnky z domova. Pomocí těchto propriet jsme vystoupení přežili celkem bez újmy, ačkoli jakékoliv větší řádění bylo v tuto chvíli naprosto znemožněno. Naštěstí ke konci vystoupení se počasí trochu umoudřilo...

Debbi
Stará známá zpěvačka Debbi dorazila ve výborné formě - a byla také jednou z prvních, kdo pořádně zaplnil prostor před pódiem a naplno roztancoval lidi. Její bubenice z toho měla dokonce takovou radost, že si nás vyfotila. Spolu s Debbi se vrátilo i sluníčko a tak jsme si její vystoupení mohli užít. Zazpívala několik svých hitů - hlavně nejznámější Touch the Sun a Lalala. Přidala i pár převzatých hitů, kterými dostala lidi do varu a na které se báječně pařilo. Zazpívala například Valerie od Amy Winehous, což jsem si naprosto užívala, protože tu píseň miluju a v Debbiině podání byla prostě skvělá. Dále zazněla píseň Someone like you od Adele, hit od Robbieho Williamse či od Queenů. Debbi ukončila své vystoupení rytmickou skladbou Fuck You od Cee Lo Green, kterou věnovala špatnému počasí. A pak přišel vrchol dne...

X-left to die
Kapelka, na kterou jsem se těšila snad ze všecho nejvíc, protože je prostě zbožňuju a jsem jejich dokonalou hudbou naprosto posedlá. Prvně jsem je viděla a slyšela teprve před dvěma lety taktéž na Vysmátém létě - a už tenkrát mě prostě dostali. Jejich hudba, texty, styl na vystoupení, energie, kterou předávají lidem - všechno do sebe prostě parádna zapadá a tvoří to dokonalý celek... Ani tentokrát mě X-left to die nezklamali. Nacpaná v jedné z prvních řad jsem si fakt dobře zapařila na jejich metalovou tvorbu a kromě starých známých skladeb si vyslechla i dvě novinky. Před pódiem bylo narváno k prasknutí a davy lidí se tlačily až ke konci palouku. X-left to die byla taky první kapela, která byla vyzvána k přídavku nekonečným potleskem lidí. David, zpěvák, i když byl mírně ochořelý, jak nám prozradil, se ničeho nezalekl a dva přídavky svým posluchačům dopřál. Z prosluněného a energického vystoupení jsem tedy odcházela naprosto naprosto spokojená a nadšená.

A pak začalo pršet. Jenže ne tak nějak normálně - ale naprosto příšerně. Z nebe padaly proudy vody a doháněly všechny k šílenství. Mě obzvláště - moje sáčková pláštěnka toho moc nevydržela a Pan Božský neudělal nic jiného, než že roztrhnul na dvě části svou žlutou pláštěnku a ocitnul se na tom dešti úplně bez ničeho. Nenapadlo nás nic jiného, než se schovat pod stan s občerstvením, kde jsme se ocitli chránění před deštěm. Sice jsme asi trošku překáželi poletujícím barmanům a prodávajícím - ale co jiného nám zbývalo. Naštěstí v té době vystupovala kapela MIG 21, kterou nijak extra nemusím a jejíž věčné výkřiky "I love you" mi silně lezou na nervy, a tak jsme o nic nepřišli.
Když se asi po půl hodině déšť trochu uklidnil, opustili jsme náš úkryt a vydali se ulovit něco k snědku. Následně jsme šli na rockovou scénu, kde hrála kapela Pipes and Pints.

Pipes and Pints
Americko-česká kapelka, která mě hned dostala svým soundem. Jeden z jejích členů hrál na dudy a vystoupení tím přímo úžasně oživil. Ke všemu dokonalá angličtina zpěváka (Američana) mě velmi potěšila. Vystoupení tedy určitě hodnotím kladně a o kapelce si toho vyhledám víc. V průběhu jejího vystoupení se déšť trochu uklidnil, ale pořád to nebyla žádná výhra...Pan Božský začal propadat zoufalství a hovořit o tom, že asi pojedeme domů, protože strávit tu dalších sedm hodin v dešti není žádná výhra. To byla pravda, ovšem mě by docela mrzelo, kdybychom přišli o všechny ty bezvadné kapely, které ještě měli hrát. Chvíli jsme poseděli na fatboyích, které dával ČEZ k dispozici u svého stanu, pomalu usychali a snažili se na něco přijít...

Až nakonec jsme dostali nápad.
Protože zrovna hráli Čechomor a to, buďme upřímní, není náš šálek kávy, vydali jsme se na kontrolu našeho auta, zaparkovaného na autobusovém nádraží a rovnou jsme to vzali do Kauflandu, abychom se mrkli, jestli nemají nějakou pláštěnku, která by mému nepraktickému společníkovi usnadnila pobyt na festivalu. Jestli pláštěnku měli nebo ne, to jsme nezjistli - koupili jsme deštník jako tu nejvhodnější pomůcku proti lezavému a chladnému dešti. Spokojeni sami se sebou jsme se vrátili na místo činu...

Na fotkách: my ještě v teplu a suchu, X-left to die a Debbi




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama