Květen 2012

Poutník

30. května 2012 v 21:11 | Prinzeschen |  Básničky
*Báseň, co jsem já (žena) napsala z pohledu muže. Lákalo mě to delší dobu a dneska jsem to konečně spáchala...*

Chtěl bych být poutníkem,
co po zemi tvého těla slepě bloudí
bez mapy a nikdy nezabloudí…
Projít se ve vlnách rudých kadeří,
smočit v nich prstů konečky jen
k večeru skončit u dveří
stanout na prahu ráje, můj sen
je vír tvých vášnivě jemných očí,
jsou jako hluboká jezera
a má mysl dlaně si v nich smočí…

Chci sedět na břehu tvého dechu,
tiše pozorovat noční nebe, tmu pít.
Vnořit se do tebe bez nádechu,
v oceánu touhy se o náš život bít.
Šplhat po tvých ňadrech ke hvězdám,
po žebříku dolézt ke galaxii Šťastni,
při měsíčním světle se ti odevzdám,
jemnou dlaní celý vesmír zhasni…
Ať jen samo bytí je svědkem mého putování
a v nekonečnou skutečnost promění se zdání.

5. Ze dna samotného pekla

29. května 2012 v 14:37 | Prinzeschen |  Ze dna
Zastav všechno utrpení na světě
a možná ti pak uvěřím.
Možná všechna pochybnost o životě
zmizí jako nad hrncem dým.
A každý večer, když ulehnu ke spaní
nebude tam nepříjemný stín.
Který si rád sedne na můj klín
a škodolibě mi vypráví o pekle…

O žhavé zemi pozřené plameny,
kde hříšní lidé mezi kameny
jsou drceni svými vnitřními přízraky…

Myslíš, že patřím do pekla?
Za to jak mluvím o Bohu.
Za to co dělám i za to zač nemohu.
Za pocit vzteku a za pocit viny.
Za strach, za každodenní činy…

Na dně své duše slz spustím hráz.
Odpověď tak náhle přichází.
Peklo si prožívá denně každý z nás.
V bolesti, která nás provází.


Hanka s potkánkem

29. května 2012 v 9:54 | Prinzeschen |  Lidi
Foceno: Canon EOS 500D
Objektiv: EF 75-300mm
Datum: 24.5. 2012
Verze: barevná, BW
U poslední fotky jsem si nemohla vybrat, tak jsem nahrála obě verze.



Vzít zpět

27. května 2012 v 18:45 | Prinzeschen |  Básničky
Mám strach ze stmívání,
z toho, že slunce už znovu nevyjde
a nepohladí tvou tvář
a tobě už nikdy nenaskáče nová várka
pih…

Mám strach z odcházení,
z toho, že tvé nohy překročí můj práh
a tentokrát to bude naposled
a ty mi to neřekneš,
že mě opouštíš…

Mám strach
z probouzení
z usínání
ze snění
a z blouznění.

Největší strach mám sama ze sebe.
Že udělám něco, co se nedá vzít zpět…

Neznámá

27. května 2012 v 10:39 | Prinzeschen |  Lidi
Foceno: Canon EOS 500D
Objektiv: EF 18-55mm
Datum: 6.4. 2012
Verze: černobílá + efekty
Téma: Neznámá
Foceno v ulicích Bratislavy.
Komprese snímky opět rozmazala °_°



O pocitech

27. května 2012 v 10:20 | Prinzeschen |  Říše upírů a víl
Poslední dobou to sama se sebou nemám lehké. Ztrácím se ve zvláštních klubcích pocitů, kterým ne úplně rozumím a které mě přivádějí k šílenství.

Vztek. Vina. Strach.

Pro mě ta nejhorší možná trojice ze všech pocitů. Nebo možná není - ale tím, že je poslední dobou prožívám tak často, stávají se pro mě otravnými a naprosto odpornými. Kdykoli se objeví, rezignuju na všechno a snažím se jen přežít ve zdraví jejich přítomnost.

Dřív jsem taková nebyla - ani vzteklá, ani vystrašená, ani neustále vinná.
Teď jsem taková skoro pořád - neustále mám na něco nebo na někoho vztek, ze vzteku potom vzniká pocit viny a někdy k večeru se k tomu všemu přimíchá strach.
Je to děsné a je to otravné.

Vztek je odporný. Brzdí vás ve všem dobrém a pozitivním, co můžete dělat. Úplně zatemňuje vidění a nakonec mění všechno, co je poblíž. Vztahy, vnímání, aktivitu... Ničí vše dobré a vyvolává jen sled dalších špatných událostí.
Pak přichází vina - a vina je snad ještě horší než vztek, protože vás nahlodává zevnitř. Už nepochybujete jen o svém chování, ale sami o sobě. O samém nitru, o samém základu sebe samého. Máte pocit, že jste tak neuvěřitelně zlí, že tak strašně ubližujete ostatním a nemáte právo na to, se takhle chovat. Jediné, co vám zbývá, je cítit se vinným za své činy a za své chování vůči ostatním.
Třešničkou na dortu je strach - nepopsatelné něco, co svírá žaludek a stahuje hrdlo...

Snažím se s tím bojovat - s velkou trojkou negativních pocitů i se vším ostatním negativním, co v sobě mám a cítím. S pocitem méněcennosti, nespokojenosti, nenaplněnosti... S pocitem toho, že životem proplouvám jako nějaký lempl, bez úsměvu, bez čiré radosti a beze smyslu. S pocitem, že jen marním čas a ten sakra rychle utíká, aniž by se na něco ptal, aniž by dával druhé šance.

Musím s tím bojovat, i kdybych nechtěla - protože prožít tu jízdu zvanou život a na konci si říct, že jsem ho neprožila plnohodnotně, že jsem si ho neužila, že jsem ho neprožila, tak jak jsem měla a že jsem byla většinu svého života nespokojená se vším okolo, na něco si stěžovala, něco se mi nedařilo, z něčeho jsem byla smutná, vzteklá nebo vystrašená: to je pro mě snad tou nejhorší noční můrou. A je to škoda zahodit něco tak krásného jako je sám život do bedny s nápisem "na nic". Nechci takhle jednou skončit.
Chci svůj život považovat za úspěšný a za pěkně prožitý. Chci se otočit a říct si, jak jsem byla šťastná a spokojená a kolik pěkného jsem prožila, kolik šancí jsem využila a kolik snů si splnila. Chci se osvobodit ze své negativní krabice a smutných pout, které mě pořád tahají k zemi, i když já chci létat...

Teď už to snad bude všechno lepší - jsem už týden doma a cítím na sobě zlepšení. "Kolejní nemoc", jak jsem si pracovně nazvala své smutnění a pocit vytržení ze světa, pomalu mizí. V domácím prostředí a s lidmi, které dobře znám a miluju, je jednoduché překonávat vnitřní démony a mířit až ke hvězdám...



Fialka

25. května 2012 v 10:03 | Prinzeschen |  Macro
Foceno: Canon EOS 500D
Datum: 17.2. 2012
Verze: barevná
Foceno metodou obráceného objektivu (jinak seťák - 18-55mm)


Bára

25. května 2012 v 9:50 | Prinzeschen |  Lidi
Foceno: Canon EOS 500D
Objektiv: EF 18-55mm
Datum: 9.4. 2011
Verze: barevná



Hanka 2

24. května 2012 v 9:52 | Prinzeschen |  Lidi
Foceno: Canon EOS 500D
Objektiv: EF 18-55 mm a EF 50mm
Datum: 21.4. 2012
Verze: BW
Téma: Prison Break
Poslední fotky z této tématické kolekce.


Růže

23. května 2012 v 18:01 | Prinzeschen |  Macro
Foceno: Canon EOS 500D
Datum: 15.2. 2012
Verze: barevná
Foceno metodou obráceného objektivu (jinak seťák - 18-55mm)