Prázdninové bilancování

31. srpna 2011 v 10:33 | Prinzeschen |  Alenka v říši divů
Dnešní den je poslední prázdninový - aspoň pro většinu žáků a studentů. Pro nás vysokoškoláky (pořád si na to oslovení nemůžu zvyknout) prázdniny ještě nějaký ten týden potrvají. Ale to nevadí, tak jako tak už uběhlo dost času a je dobrá příležitost trochu bilancovat. Dělám to každý rok a ani letos to nebude výjimka. Tak tedy letošní prázdniny - jaké byly a co přinesly?
  • Byly opravdu dlouhé. Pro mě a všechny čtvrťáky začaly už po maturitě. Takže jsem doma zhruba od konce května až začátku června. Tři měsíce jsou za mnou a pár týdnů ještě přede mnou. Musím říct, že i přes jejich délku, prázdniny utekly až neuvěřitelně rychle. I když jsem se občas nudila a občas dokonce šílela z toho stálého nicnedělání, nakonec jsem se ani nenadála a je tu skoro konec. Jsem si jistá, že ty dva týdny a pět dnů, než se přesunu na kolej, utečou ještě rychleji.
  • První velkolepý zážitek z prázdnin byla definitivně naše dovolená ve Spojených státech, kam jsme s mamkou odletěly 17. června a strávily tam se svými přáteli, rodinou Calnanových, tři týdny. V Americe se mi opět strašně líbilo - nejen, že jsme pořád něco podnikaly s dívčí částí rodiny, ale dopřálo nám i počasí. Takže jsme se koupaly, opalovaly, relaxovaly, jezdily na výlety...Také jsem viděla všechny ze školy a trochu si s nimi popovídala, tudíž vím, že jsou v pořádku a mohu existovat v klidu. Oslavily jsme narozeniny Mary a Shelby, zúčastnily se tří pomaturitních party, mamka šla zapařit do správného amerického klubu, koupila jsem si nový teleobjektiv na foťák a další věci...No prostě povedená dovolená. Pokud tedy nepočítám naše trable s letadly a leteckými společnostmi, ale jelikož jsme nespadly - nestěžuju si. Domů jsme se vrátily 9. července. Pak už se nikam nejelo.
  • Jen za těch dvanáct týdnů jsme pak oslavili Vlaďčiny narozeniny (20), můj svátek, narozeniny Pana Božského(20), babiččiny narozeniny(70), Vlaďčin svátek, strejdovo a tety narozeniny, mamčin svátek, narozeniny mé sestřenice (21), svátek Pana Božského...Bylo toho prostě dost a jestli jsem na něco zapomněla, tak mi to snad odpustíte...;)
  • Co se týče různých dalších výletů a akcí, letošní rok byl na ně nebývale chudý. Možná to vyplynulo z toho, že Pan Božský byl svým tatínkem tak trochu násilně zbaven auta a bez toho se těžko někam cestuje. Navíc právě Pan Božský, můj nejmilejší společník na cestách, byl oba měsíce prázdnin nebývale pracovně vytížen - nejprve brigádou v Lidlu a nakonec brigádou v Unipetrolu. Penízky tedy sice byly a ještě budou, ale času se mu moc nedostávalo.
    Něco jsme ale přece jen stihli.
    *Nejprve jsem vyrazila s kamarádkou Hankou na fesťák v Bílině-Kyselce, který byl zároveň i koncertem pro Kamerunské kozy. Tam jsme strávily fajn den se spoustou dobré rockové hudby a spoustou dobrého gyrosu. Tak jsem si trochu vynahradila svou neúčast na Vysmátém létě v Kadani, kde jsem byla loni.
    *Když se Pan Božský utrhl vyrazili jsme vlakem do chomutovského lesoparku. Vyzkoušela jsem pořádně nový teleobjektiv a nafotila spoustu fotek. Taky jsme si trochu užili jeden druhého.
    * Ani letos jsem nechyběla na Osecké pouti, kam jsem jela s mamkou. Ne že by tam bylo něco jiného než loni - ale aspoň jsem si dala něco dobrého k jídlu a prohlédla si, co kdo dělá.
    *Včera jsme pak vyrazili poprvé po dlouhé době do teplické Olympie. Původní záminka sice byla oprava auta, ale uznejte sami - když už jsme tam byli, tak jsme se podívat museli. Navíc jsem nutně potřebovala dárek pro Vlaďku k tomu již zmíněnému svátku. Nakonec jsme se nejdelší dobu zasekli v knihkupectví, kde jsem byla ve svém živlu. Jednoho dne bych chtěla jedno takové knihupectví vlastnit. Tam měli tolik nádherných knih! Nejen románů, ale i těch týkajících se vyrábění z korálků a jiných hmot, popřípadě knih o fotografování. Některé z nich by se mi rozhodně hodily, abych zlepšila své dovednosti a zase se posunula trochu dál. Škoda jen, že jsou tak drahé. Druhý obchod, kde jsme se zasekli, byl Datart a elektro. Měli tam úžasné brašny na foťáky a já zrovna jednu potřebuju, abych do ní mohla nacpat i ten nový teleobjektiv. Bohužel i ta je teď mimo moje finance...Achjo...
    *Na nákupech jsem letos ani nebyla - to, co se mi líbilo, jsem si koupila v USA a pak už nějak nebyla chuť.
    *Ani koupání se letos nějak nevydařilo. Smůla, no...
  • Po devíti měsících pauzy jsem o těchto prázdninách jednou řídila. Přežila jsem.
  • Hodně jsem fotila. Na začátku léta květiny, později jsme hodně vyráželi do lesa, kde jsem se soustředila na houby. Také jsem vymyslela nový projekt Člověk vs. Příroda. Vyrazila jsem fotit i portréty několika dobrovolnic. Nejprve jsme s Vladí zapracovaly na sérii Sedm hříchů, pak jsem fotila Hanku jen tady v Litvínově a nakonec vyrazila na takový menší výlet za svou ségrou do Mostu, kde jsme vytvořily sérii fotek, co se mi vážně líbí.
  • Chodili jsme do lesa na houby - letos jsem vyrazila vůbec poprvé. Kromě fotek jsem toho však moc neulovila. Jen jednu babku.
  • Jela jsem do Brna na zápis. Věnovala jsem tomu samostatný článek, pokud si dobře pamatuju. Byla jsem unavená a krapet vyděšená. Zaregistrovala jsem si předměty a zařídila kolej. Ať žije vysoká!
  • Psala jsem - nevím, jestli jako divá, ale každopádně dost. Dopsala jsem Proroctví tří a začala ho editovat. Také jsem si vyslechla kritiku na Claire a jsem připravená s ní něco udělat. Začala jsem psát novou povídku, prozatím tajnou, a v hlavě vymyslela a připravila nejmíň tisíc dalších. Básničkám se dařilo tak průměrně - něco jsem napsala, ale nejsou to desítky ani stovky. Je jich jen pár.
  • Četla jsem. Hodně a hodně jsem četla. Hlavně ve chvílích absolutního zoufalství. A ještě číst budu.
  • Také jsem vyráběla, i když s materiálem to bylo na nic. Něco se ale zrodilo. Víceméně jsem pochopila návody na 3D zvířata. Jsem ženiální. Chtěla jsem prodávat své šperky - no a moc to nevyšlo.
  • Shlédla jsem většinu upířích seriálů, které jsem měla v notebooku. Takže momentálně jsem v tomhle ohledu dost na suchu. Už by měli natočit nové díly.
  • Pár dnů jsem hlídala Doníka, kokršpanělího prince Pana Božského.
  • Na blogu jsem párkrát změnila design, až jsem skončila u tohoto. Ten se mi líbí. V srpnu jsem zveřejnila nejvíce článků v tomto roce - rovných 100 (pokud večer ještě něco nenapíšu).
A to je naprosto vše, na co si momentálně vzpomenu. Pravděpodobně ale mnohem víc, než by vás kdy zajímalo...
Pardon.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Faltus Faltus | Web | 11. září 2011 v 14:29 | Reagovat

hodně závidím tu Ameriku, toje můj hrozně velký sen.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama