Mažu a posílám

27. srpna 2011 v 10:16 | Prinzeschen |  Alenka v říši divů
Rubrika s mými psanými výrobky se dočkala lehkých změn.
Poslední dobou se na blogu přímo roztrhl pytel s články, jak správně psát a co dělat, když chcete být úspěšní. Samozřejmě, že je čtu. Ne, že bych jim tak úplně věřila, ale... Řekněme, že jsem zvědavá, jak vlastně vypadají ti šťastní, kterým se podařilo knihy vydat, a co dělají jinak než já, popřípadě co bych se od nich mohla naučit. Čtu také různé články na téma "vydávám knihu" a všechny ty komentáře pod tím.
*
A tak jsem pochopila, že vlastně všechno dělám špatně. V podstatě nejdůležitější a nejjasnější bod, který se opakoval snad všude a kdyby autoři článku mohli, podtrhli by ho dvacetkrát sytě červenou tužkou, byl - pokud chcete někdy něco publikovat, vydat či s tím provádět cokoli, co se nějak týká tvůrčího psaní, nevystavujte to na internetu!
Na jednu stranu pochopitelné, na druhou dost těžko uchopitelné. Blog nabízí sice malou - ale aspoň nějakou - možnost zpětné reakce od čtenářů a jejich názorů na dílo. Zpětná vazba je při psaní důležitá. A pokud žijete v prostředí tvořeném lidmi, kteří ve váš malý sen nevěří a které četba ale vůbec nezajímá (jako já), pak je to vaše jediná šance.
Jak se ale zdá, právě publikování na internetu, je hrubá chyba.
*
Napsala jsem už dvě větší "knihy" - "romány" a v šuplíku mám ještě dva rozepsané. A samozřejmě mám chuť s nimi něco podniknout. Já nevím, někomu to nacpat. Někomu, kdo moc nevidí a moc nechápe, takže by se mu to mohlo líbit a neřekl by mi, že to neodpovídá realitě, popř. jestli už podobnou věc nečetl.
Abych tedy nakonec nebyla naší vyvolené spisovatelské komunitě pro smích a oni si ze mě neutahovali (což někteří dělají docela rádi - nazývají nás "malé holky a pseudospisovatelé"), že jsem jen další debílek, co chce psát knihy a přitom všechno už ukázal na blogu, rozhodla jsem se pro radikální krok (ne tak moc).
*
Smazala jsem ukázky svých "knih" a nechala zde pouze články s názvem díla a jeho krátkou anotací (příklad), takže potencionální čtenář může vidět, na čem pracuju a může si přečíst, co ho čeká, přitom mu neprozradím víc, než je nutné - pokud se mu anotace zalíbí, může mě kontaktovat na mail, načež mu celé dílo pošlu. Tak bych (snad) neměla přijít o zpětnou vazbu a zároveň mi nikdo nemůže vmést do tváře, jak jsem pitomá, protože nemá smysl vydávat něco, co už je na internetu, když to vlastně na internetu nebude...
*
MUHAHA...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hok Wolker Hok Wolker | E-mail | Web | 27. srpna 2011 v 12:04 | Reagovat

No, zajímavý nápad.

Ale já třeba kvůli odezvě přispívám na servery jako je piste-povidky.cz a nebo Liter.cz. Tam bývá větší odezva než na blogu. Já například používám blog jen na takové to oťukávání se psaním. Nevěřím, že totiž něco z toho, co tam mám by stálo za to vydat do knihy.

Tvé rozhodnutí je tvé rozhodnutí a rozhodně to není špatný nápad. Každopádně budu držet palce, abych jednoho dne mohla mít v rukách tvou vlastní knihu. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama