Září 2010

Lásky volnost

30. září 2010 v 23:42 | Prinzeschen |  Básničky
Kdo z vás má už v hrsti lásku?
Co je tohle za otázku?
To nic, já se jen tak ptám.
No tak já tedy poslouchám.
Nevím sice, co se stalo…
Myslel jsem, že lásku znám,
že ji ve své hrsti mám.
Něco mi však lásku vzalo.
A tak ji teď sháním všude.
Možná na tom něco bude.
Snad se na mě láska vzteká,
snad má na mě zlost.
Třeba pozornosti čeká,
nebo mě má jenom dost…
To já nevím, těžko hádat.
Musíš dále po tom bádat.
Jak ale bez lásky to zvládat?
Byla náplní mého života,
byla má jediná jistota.
Byli jsme stále v objetí,
teď se z ní stalo prokletí.
Teď najednou jsem sám
a nevím, co dělat mám.
Bez lásky…
Znám už řešení tvé otázky.
Vážně? Tak tedy říkej.
Počkej, zas tak nepospíchej.
Je to totiž úplně jasné.
Tvé myšlenky nebyly šťastné.
Myslet si, že lásku máš,
že ji můžeš ve vlastnictví mít.
Že ji celou znáš
a nemusíš se o ni bít.
Byla velká hloupost,
co víc můžu říct…
Láska totiž není jenom tvá.
Přijde, ale navždy netrvá.
Odejde si, kdykoli se jí bude chtít.
Odejde, ale dál nechá tě žít.
Nikdo ji v hrsti nemůže mít.
Láska nepatří nikomu.
Občas zavítá do domu -
a jak už teď víš, pak odchází…
Neptá se, jestli ti neschází.
Co tedy byla chyba má?
Co jsem špatně udělal?
Málo jsi dával a moc bral.
Moc jsi mluvil a málo poslouchal.
Říkal jsi pravdu, ale lásce jsi lhal…
A pak ses tak hloupě ptal,
jestli je v něčí hrsti uvízlá láska.
Už víš, jak hloupá je tahle tvá otázka?
by NewYorkAvenue

Fantazie

12. září 2010 v 21:49 | Prinzeschen |  Básničky
Fantazie
v srdci žije.
Krev mi pije.
Nápad vlije
do žil.
Kdo žil,
musel zažít
její objetí.
Pravé dojetí.
Z prostého nápadu…
by yuumei

Srpen

4. září 2010 v 16:18 | Prinzeschen |  Alenka v říši divů
Konečně jsem si našla čas vrhnout se na blog a napsat pár článků, které už mi delší dobu straší v hlavě. Jsem teď sice už třetí den v Americe, ale přesto se ještě vrátím do Čech, abych zrekapitulovala druhý měsíc prázdnin podobně jako jsem to udělala s tím prvním.

  • V srpnu jsem dál brázdila české silnice a ohrožovala všechny okolo - a teď to nemyslím vůbec nadneseně. Ve své nepozornosti jsem málem porazila pár chodců, kteří mi nečekaně skočili pod kola, málem zajela pár holubů a nabourala pár aut. Až jsem z toho všeho měla žaludeční neurózu. To víte, potřebovala jsem autoškolu dodělat, než odjedu a to bohužel znamenalo hodně práce, málo srandy. Takže jsem každý den jezdila, do toho se učila techniku a zkoušela testy. Prostě toho bylo opravdu moc. Ale vyplatilo se - jak jsem již psala, dne 31.srpna se ze mě stala řidička. Závěrečnou zkoušku jsem složila bez závažnějšího zaváhání. Až se tedy vrátím ze svých objevných cest, čekejte, že mě na silnici určitě potkáte. Jestli to bude milé setkání, je jen na vás. Já se budu snažit, co to půjde!
  • Zúčastnila jsem se s mamkou a Panem Božským výletu na hrad Trosky, i když nakonec jsme na něj vůbec nedošli. On totiž déšť není dobrý společník pro výletování. Místo toho jsme měli náhradní program, jelo se do muzea panenek a medvídků a do města Jičína. Nakonec to byl tak jako tak pěkný výlet a já si ho moc užila. Co na něm bylo horší, byla cesta zpátky, která trvala dvakrát tolik, než je normální.Pan řidič se totiž trochu ztratil...
  • Oslavila jsem svůj svátek, který vyšel zrovna na pátek třináctého, babiččiny narozeniny, Vlaďčin svátek, strejdovy a tetiny narozeniny a samozřejmě také devatenáctiny Pana Božského. Poslední zmíměná oslava byla samozřejmě ze všech nejočekávanější, ale také nejproblematičtější. Nakonec ale dopadla víc než dobře a byla vážně skvělá. Tématem této oslavy bylo mojito - a to dělané Panem Božským doma bylo vážně super! Celý náš mojitový večer byl prostě super -od pití po jídlo až po filmy a činnosti, co jsme dělali.
  • Snažila jsem se sportovat. Byla jsem jezdit na kole a plavat v bazénu. Nevím, jestli to bylo něco platné, ale hlásit se to musí...Taky jsem se byla podívat na hokejovém utkání. Na další mistrovstí si ještě dlouho počkám, ale hokej už mi dost chybí...
  • Samozřejmě, že jsem balila své obří kufry a připravovala se na cestu do států.
  • Umřel mi křeček - jedna z méně veselých částí tohoto měsíce, ale i to se v životě bohužel stává...
  • Hodně jsem četla, míň už psala, nejvíc fotila a dost upravovala.
  • Setkala jsem se s pár lidmi a vyrazila s nimi na pokec. Bohužel nás pokaždé potkal déšť...
  • Nakupovala jsem - ne snad jako divá, ale tak normálně, jako každá holka.
  • Ale to už přestává být zajímavé, že? No jo, já vím.
Byly to prostě fajn prázdniny a moc jsem si je užila.I když počasí nevyšlo tak, jak jsem si představovala, i když ne všechno vyšlo, stejně to stálo za to!
by Prinzeschen

Emily Strange

1. září 2010 v 11:27 | Prinzeschen |  Na plátně
Kresby inspirované knížkou o Emily Strange a trošku obohacené o vlastní nápady :)
57

333 half way to hell

1. září 2010 v 11:25 | Prinzeschen |  Vector
76