Čarodějka

27. prosince 2009 v 18:12 | Prinzeschen |  Básničky
Zrcadlo nelže,
jsem tak temná, jak se zdám.
Zrcadlo nelže,
jsem tak zlá, jak vypadám.
Mám na sobě svůj černý šat
mé oči ďábelsky hledí.
Nejsem vražedkyně ani kat.
Jen ráda jsem zahalená šedí.
Tajemnou a mystickou mlhou z hor.
Vkrádá se do duše jako mor.
Mé tmavé srdce zjizvené uklidní
další jizvou, která bolí.
Mořskou solí
léčí to, co ve mně pláče a sténá.
Už nikdy nebudu stejná.
Hlupačka jako kdysi.
Mou duši hlodaly zrádné krysy.
Bez páteře.
Je to jenom o důvěře.
O nevěře.
Zpronevěře.
O zradě a smůle.
O nedostatku vůle.
Tisícovce emocí.
O falešném přátelství.
O prozrazeném tajemství.
O mé přítelkyni luně.
Která se mnou v noci stůně.
Stejně chladná jako já,
v srdci skrývá stejný led a kámen.
Pod nohama hoří zrádný plamen.
Co na tom.
Až potom.
Klidně mě suďte.
Zase spravedliví buďte.
Neodpouštím ani nezapomínám.
Jen čaruji a kouzly vás proklínám.
Vaše proradné schránky tělesné.
Vaše připomínky úděsné.
Vaše těla,
která chtěla
úplně mě zničit.
Slova,
která měla
znova
na mě pasti líčit.
Uduste se svou vlastní fraškou,
tou hrou, svou novou hračkou.
Je po všem, já jsem volná.
K novým hříchům svolná.
Nekonečně silná a nekonečně černá.
Jsem čarodějka noci, zlým mocnostem věrná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikush Kikush | Web | 28. prosince 2009 v 10:55 | Reagovat

Také tajomné a temné

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama