Květen 2009

Kýč

31. května 2009 v 17:52 | Prinzeschen |  Alenka v říši divů
Co vás napadne pod tím slovem, to nechám na vás. Každopádně já vidím cosi přeslazeného, přebarevného, nechutně se vtírajícího svou roztomilostí. Žádná milá vlastnost, že?
Na druhou stranu jsem z úst mistra Karla Gotta uslyšela nádhernou větu, která se mi rozležela v hlavě. Jde opravdu vidět, že pan Gott je chytrý muž. A co že řekl? Nechte mě volně citovat: " Možná někdo řekne, že ten obraz je kýč. A je to jeho názor. Ale kýč je to, k čemu můžeme v tomhle světě utíkat, protože kýč dělá tenhle svět snesitelnějším."
A zamyslete se - není to tak? Jak by to asi na světě vypadalo, kdyby se všechno nazývalo pravými jmény. Kdyby se lidé neradovali z hloupých maličkostí, ale naopak propadali denodenně zoufalství, protože všichni by věděli, že na světě to nikdy lepší nebude. Kdyby každý vnímal realitu takovou, jaká skutečně je, za chvíli by nám blázince přetékaly. Dnešní svět je k zbláznění. A naučit se v něm chodit, to chce sílu. Nebo postačí být bezpáteřní svině.
Jenže ne všichni tohle dokáží. A proto se snažíme zapomenout na realitu, utéct od ní co nejdál. Ať už je to barvami kolem, romantickými knihami, hloupými, ale zábavnými filmy, seriály s happy endem - anebo kýčovitými obrazy.

Music

31. května 2009 v 10:31 | Prinzeschen |  Vector
Autor:
Použitý program:
Adobe Photoshop
Datum výroby: 15.května 2009

Boom

30. května 2009 v 17:32 | Prinzeschen |  Vector
Autor:
Použitý program:
Adobe Photoshop
Datum výroby: 15.května 2009

Tanec

30. května 2009 v 17:29 | Prinzeschen |  Říše upírů a víl
Učaroval mi. Už v mých třech letech. Ale časem se vášeň pro pohyb uklidnila a já téměř zapomněla na tenhle můj sen. Umět tančit. Krásně a lehce, divoce a vášnivě. Včera jsem ale viděla jeden film a ten ve mně opět probudil mou touhu vznášet se po parketě. Nebo spíš být vláčena? Mám ráda latinsko-americké tance - paso doble, tango, rumba... Tance plné emocí. Všechny bych se je chtěla naučit.
I když cesta bude složitá, věřím, že to dokážu.
Teď je hlavní najít tanečního partnera a něco, podle čeho se budeme učit. Tak držte palce.

Other world

29. května 2009 v 9:57 | Prinzeschen |  Vector
Spontánní nápad při tvorbě pozadí se zvrtnul v tuto práci :)
Autor:
Použitý program:
Adobe Photoshop
Datum výroby: 19.dubna 2009

Bang

29. května 2009 v 9:55 | Prinzeschen |  Vector
Jedna práce z poslední doby...
Autor:
Použitý program:
Adobe Photoshop
Datum výroby: 16.března 2009

Přejetá

28. května 2009 v 17:42 | Prinzeschen |  Říše upírů a víl
Málem. A pak že neumím běhat. Paní učitelka na tělocvik, která je na mě tak milá, by se asi divila. Dneska jsem si pěkně doběhla autobus. To víte - jela jsem si takhle pěkně z práce tramvají. Koukám - venku lije jako z konve. No bezva, moje nálada se ocitla na bodu mrazu. Ta představa cesty z nádraží až domů byla děsivá. Už jsem viděla svoje kalhoty celé od bláta a postříkané až na zadek, mokré do půlky kolen. No - neumím moc chodit. K tomu všemu jsem měla jen mikinu, jejíž kapuca není zrovna nejlepší na deštivé jarní odpoledne. Celá zoufalá se dívám z okénka a najednou uvidím čekající autobusy. Osvítil mě dokonalý nápad. Prostě z té tramvaje vystoupím a pojedu tím autobusem, který staví na zastávce kousek od paneláku, kde bydlím. Srdce mi zaplesalo. Žádná zbytečná chůze, žádné moknutí a zablácené hadříky. Povezu se pěkně autobusem!
Jenže kdosi mi chtěl udělat čáru přes rozpočet. Ve chvíli, kdy jsem totiž pomalu slezla schůdky z tramvaje, autobus, který prozatím odpočíval, se divoce rozjel k zastávce. Mě vám chytil takový amok. Samozřejmě jsem zrychlila. Jenže to moc nepomohlo. Byla jsem tedy nucena se rozběhnout. Viděla jsem před sebou přechod a s předtuchou autobusu, který mi ujede před nosem, jsem se rozeběhla, co mi síly stačily(takže tak, abych se nepřepínala). Bohužel jsem se nerozhlídla - jak nás tomu učili - a vyběhla zpoza auta naprosto bez rozmyslu. Nevadilo by to, kdyby se zpoza toho auta nevyřítilo auto jiné. A tak jsem byla málem přejetá. Naštěstí jen málem. A to se počítá.

Posedlost hloupostí

26. května 2009 v 14:03 | Prinzeschen |  Říše upírů a víl
Svět je takových lidí plný. Hloupých nevděčných nevychovaných lidí. Vídám je každý den. Jsou všude. Stačí se jen rozhlédnout. Narazíte na ně kamkoli vkročíte.
Jsou to ty stupidní povrchní slepice, které vidám na ulicích a na chodbě. Jde jim jen o to, někam zapadnout, někam patřit a hlavně - nevynikat. Na druhou stranu si však myslí, že nad ostatními vyčnívají. Čím? Stejným "trendy" oblečením, které nosí 50% české mládeže? Originální módou emo, která ale vůbec není originální - nebudeme si přece lhát: originál je jen jeden, zato emo se rozrostlo do světového rozměru? Názory, které jen papouškují, protože ve své dojemně krásné hlavince s ubohým mozečkem nejsou schopny si vytvořit vlastní pohled na svět? Ano, je to smutné. Proto mě pak nepřekvapí, když vidím třináctileté až čtrnáctileté děti s cigaretou v hubě( s prominutím, ale je to tak). Proč to dělají? Snad aby zapadly do party, snad proto, že se bojí říct ne. Nemám čas ani chuť zjišťovat důvody, ale sama sebe se ptám - kam to náš svět spěje...Třináctileté matky, které se pyšní tím, kolik "mužů" prolezlo jejich dětskou postýlkou s nebesy a plyšáčky po stranách. A když už se tak stane - proč si to nechat pro sebe? Naopak - to je přece důvod k chlubení! Takže zapnout internet a sdělit svému deníčku na líbímseti, jak to vlastně bylo úžasné s chlapcem M. Proč mě nepřekvapí, že příští týden je na jeho místě chlapec K.? Nu - taková je prostě dnešní doba.
Nebo snad dívky dychtící po dokonalosti tak, že jsou schopny se pro ni zabít... Přiznávám, že i já mívám špatné dny, kdy bych se nejradši ořízla z obou stran a nebyla bych spokojená ani pak. Ale nikdy bych kvůli tomu nezašla tak daleko, že bych přestala jíst. Anorexie je nemoc. To ano. Jenže co když ji někdo chce mít? Co když ji chce dostat? Narážím na slavné pro-ana blogy a napadá mě, že opět se tu někdo nechal strhnout proudem. Cožpak každý musí být nezdravě vychrtlý? Brát si za příklad na kost hubené modelky, není zrovna nejlepší a navzájem se podporovat v tom, že sníst jeden měsíček jablka denně - to už je hodně morbidní. To je naprosto jiná nemoc než anorexie. Na posedlost dokonalostí už dojelo spoustu osob. A přesto nejsou varováním. Přesto se další spousta lidí jim chce vyrovnat. Neuvědomují si, že život není jen o vzhledu, o povrchnosti. I ten nejtlustší člověk může mít dobré srdce, může být vtipný a milý, může toho spoustu nabídnout. Pravda, nestane se z něj hollywoodská celebrita - ale kdo o to vlastně stojí? Mají peníze, mají život, po jakém touží každý obyčejný smrtelník - a přesto páchají sebevraždy a jsou nešťastní. To radši budu mít nějaké to deko navíc - ale ZDRAVÁ A ŽIVÁ. Je nutné si urovnat priority - a vzhled? Ten není nejdůležitější...To, co je na povrchu zlaté, může být uvnitř pořádně prohnilé...
Je to tak - povrchnost vládne světem. Nezajímají se o knihy, o vědomosti - jen o účesy, tuny make-upu a diskotéky. Zkuste dát na výběr dětem v Africe. Ty si dovedou školy vážit, protože o ní musí bojovat třeba celý život! A my?....Škoda slov...
Nejsou to ale jen povrchní slepičky, kterých se tohle týká. Jedná se taky o šovinisty, hlupáky, kteří soudí svět jen černobíle a oni samozřejmě vždy vyhrají. V jejich omezenosti nepřipouštějí žádné argumenty a jak známo - s hloupostí se bojuje jen těžko. Jsou to tzv. "frajeři", "šampóni", kteří mají mé opovržení. Že nemám soudit podle vzhledu? A zkoušeli jste s nimi někdy mluvit? Nedoporučuji to. Jsou bezcitní, krutí - hlavně že mají své přitroublé kámoše a správně nagelovaného kohoutka. Frajírci, kteří si myslí, že sežrali všechnu moudrost světa a mohou ostatním ubližovat.
Zaslouží si kritiku. Dnešní svět a řekněme dnešní společnost. Ale zmůže ta kritika něco? Ne, protože posedlost hloupostí je přiliš velká a láska k sobě samému nanejvýš slepá...

Západ vs. Východ

23. května 2009 v 10:19 | Prinzeschen |  Souboj
Západ:
Západní kultura je pro mě už dávno nezajímavá. Se svým náboženstvím, historií, zvyky i stavbami. Jistě, najde se zde pár významných a ojedinělých památek- ale nelžeme si : víc jich tu je naprosto stejných. Zámky, kostely, chrámy, hrady - všechno jako by bylo podle jednoho vzoru. Nic nového pod Sluncem. A historie? Ano, je plná událostí. Jenže možná proto, že o ní už všechno víme, přijde mi nezajímavá. Nic mě nemůže překvapit. Učíme se o ní ve škole, rozebíráme do nejmenších detailů a jednoho dne se to stane nudným. Jednoduchým a očekávatelným. O náboženství nemluvě. Nechci nikoho urážet či mu brát víru, ale jako zapřísáhlý ateista se musím zmínit o vlivu křesťanství. Nebyli to snad právě křešťanští kněží, kteří vyprovokovali inkvizici? Není to dodnes křesťanský papež, který zakazuje potraty a antikoncepci? Moderní doba na západě se o něco liší a zlepšuje můj názor. Líbí se mi moderní města, stejně jako vesničky vystřižené jako z dávné doby a přesto přenesené do 21.století. Možná je to způsobené tím, že mám ráda urban art. Hovořit o "západních" lidech je snad úplně zbytečné, každý si obrázek udělá sám...
Východ:
Východní kultura je pro mě mnohem zajímavější. Pokud by se na mě někdo chtěl obořit, že dávám přednost komunistickým zemím před svobodou a demokracií, samozřejmě mu to mohu vyvrátit. Pokud chci rozdělit svět na východ a západ - dělám to jen v kultuře. Stavbách, náboženství, zvycích, historii. Východní kultura je pro mě svým způsobem neznámá, tajemná, magická...Ať už se to týká Staré Číny, Indie, Japonska...V těchto krajích zůstal stále kus minulosti a snaží se nám ji odkrýt. Jsou to stavby - z různých materiálů, v různých podobách, pro různé účely. Kdo by nechtěl vidět Čínskou zeď? Jsou to náboženství, která se různí, mají každé jinou filozofii, jiný řád. Přesto mi přijdou o tolik mírumilovnější než naše náboženství. Některá z nich jsou založena na vztahu člověka k přírodě. A to se mi líbí. Historie je protkána nejrůznějšími dynastiemi, událostmi, chybami...Možná proto, že jsme jí nikdy nevěnovali tolik času ve školních lavicích, se pro mě stává zajímavou a neznámou. Nemluvě o zvycích, znacích a vším, co nám může východní kultura nabídnout. Má své chyby, které jsou především v moderní době znatelné. Uzavřenost vůči světu, chudoba, nerespektování lidských práv. Vím to a nedá se říct, že bych s tím souhlasila. Ale přesto, pokud bych si měla vybrat kam na týden odjet - vybrala bych si východ.

Pokud máte jiný názor než já, ráda si ho přečtu, proto neváhejte a vyjádřete ho...

Opilec

23. května 2009 v 9:59 | Prinzeschen |  Básničky
Topí se ve stínu vlastního splínu,
málem se utopil v červeném vínu.
Každý den se opije,
hledá pravdu na dně sklenice.
Velké množství požije -
ráno ho přivítá slečinka opice.
Mozek, játra, ledviny,
v hospodě je hodiny.
Všechno mu jde do háje,
je to lístek do ráje?
Měknutí mozku, tvrdnutí jater,
"přines tři vodky, jedu do Tater."
Promile sem, promile tam,
prostě se rozhodl, že řídí sám.

Po pár hodinách
Na vozovce rozmlácené stojí modré vozidlo.
Před chvíli se vybouralo o silniční svodidlo.
Převrácené na střeše, teď si tady leží,
nic naplat že svědkové rychle k němu běží.
Chlápek uvnitř sedící už je dávno po smrti,
neměl asi opilý nasedat a říditi.
Teď mu jeho měkký mozek na silnici vytekl,
půllitr s jeho štěstím - zrovna dneska přetekl.
Ledviny už nezachrání, on nechtěl dárcem být,
jeho prostě bavilo - jít do hospody a tam se zlít.
A tak pěkně skončí každý, kdo má v hlavě piliny,
tak se všichni mějte pěkně a místo piva - vařte si byliny.