Šance?

23. prosince 2008 v 20:51 | Prinzeschen |  Říše upírů a víl
Obvykle se začíná od začátku, ale já dnes začnu od konce. Jako každý večer si projíždím internet, narazím na pár stránek, mnohdy i na zajímavé články. Dnes tomu nebylo jinak - opět jsem našla pár stránek (mezi nimi i blogy), na kterých jsem pobyla a dobře si početla. Když jsem tuto činnost dokončila, otevřela jsem si program na upravování fotek a vrhla se do úprav. Když vtom jakoby se mi nad hlavou rozsvítila malá žárovka. To byla asi myšlenka. Tedy - určitě to byla myšlenka...

Ráda bych se s vámi podělila o jeden z mých opravdu špatných zážitků, které jsem si odnesla z pokusu ukázat veřejnosti svou "umělecko-amatérskou" tvorbu. Budu hovořit o jednom (raději) nejmenovaném českém serveru na fotky. Jednou jsem se z jakéhosi pomatení mysli rozhodla, že zkusím štěstí i v domácích vodách a nechám i české odborníky, aby se jaksi "pokochali" mladým zapálením pro věc. To jsem ovšem udělala velkou chybu. Jistě, že jsem čekala kritiku - fotka není zajímavá, je moc tmavá nebo naopak světlá, tam vzadu jen trochu překáží malý bílý flíček na černém pozadí. Ale skutečnost mnohokrát překonala i moje nejhorší noční můry. V komentářích se nešetřilo nejen kritikou - ale bohužel i ironií a podobně. Po názoru "ať fotku raději strčím do své peněženky než na server" jsem usoudila, že bude lepší, když se stáhnu zpět do bezpečí z těchto nepřátelských linií. Přesto mi v hlavě zůstalo pár otázek, na které by mi páni fotografové zřejmě nedokázali odpovědět (a nebo možná ano, kdo ví). Proč milí "porotci" nebrali v úvahu žádné vedlejší faktory, jakými jsou například věk, technická vybavenost, zkušenosti, možnost prostoru pro focení a tak dále? V 16 letech s obyčejným Panasonicem za 4 tisíce, milí pánové, asi nevyfotím včelu tak, aby jí bylo vidět až do žaludku. Můžu se snažit, ale prostě to nepůjde. Kupte mi zrcadlovku za 20 tisíc, klidně můžete přidat i objektiv (nebudu se zlobit). Pokud se za mě odpoledne budete učit 20 stránek ekologických pojmů, najdu si nějaký fotografický kurz, kde mě naučí takové záležitosti jako je například zlatý řez, pravidlo tří a jiné. Ráda bych si od vás vypůjčila i vaše ateliéry a nějak vám z ruky či z hlavy vyrvala vaše zkušenosti. Potom vás s klidným srdcem můžu slíbit, že budu stejně dobrá jako vy. Jenže bohužel takhle jednoduše nic nefunguje...Každý si sám musí projít prvními zkušenostmi, prvními pády a zatím nesmělými kroky po tenkém ledě fotografie. Zatímco člověk by od "fotokolegů" čekal podporu a snad i kapku pochopení, protože i oni si tím jistě prošli (někteří by možná namítli, že ne, že oni přece dostali do vínku talent a technické věci jim do hlavy naskákaly samy, jako žáby do rybníka) - dočká se výsměchu a opovrhování.Oproti tomu musím velice pochválit jiný - zahraniční - fotoserver, kde jsou lidé k sobě velice milí a kritiku si vyjadřují slušně a bez urážek.

A tak mě napadla jedna zásadní otázka - má člověk vůbec nějakou šanci dotknout se svého cíle, když mu stojí v cestě nejen tolik "přejícná", ale třebas i lépe vybavená konkurence? Hned uvedu příklad. Někdo píše povídky jen proto, že ho to baví, rád vymýšlí zápletky příběhů nebo vkládá emoce do básní - ale literatura jako taková mu nic neříká. Druhý však našel zájem v literatuře a právě proto začal psát příběhy, básničky, povídky, které stylisticky nemají chybu...Kdo z nich má větší naději, když oba jsou nějakým způsobem zajímaví a kdyby to snad některý vzdal, možná by svět přišel o dalšího velikána, který by se mohl postavit po boku Shakespeara nebo Huga? Asi zbývá jen doufat, že v lidech pořád ještě vítězí soutěživost, která (alespoň podle mě) už od počátku věků pohání lidi k lepším a lepším výkonům, k více přínosným výsledkům a úspěšným koncům, ta, která činí lidi konkurenceschopné a bojovné.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama